V dnešním světě se Starý Vítkovský tunel stává stále aktuálnějším tématem zájmu. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Starý Vítkovský tunel v moderní společnosti nebývalého významu. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Starý Vítkovský tunel předmětem studia, debat a zájmu různých sociálních aktérů. V tomto článku prozkoumáme význam a důsledky Starý Vítkovský tunel v různých aspektech našeho každodenního života, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho dopad na kulturu a mezilidské vztahy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Starý Vítkovský tunel a jeho roli při utváření dnešního světa.
Starý Vítkovský tunel | |
---|---|
Vnitřek tunelu po přebudování na stezku pro pěší a cyklisty, v listopadu 2010 | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 304 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 50°5′22,92″ s. š., 14°27′39,24″ v. d. |
Starý Vítkovský tunel | |
Další informace | |
Kód památky | 100617 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky soubor staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Starý Vítkovský tunel v Praze na Žižkově i s tzv. Vítkovskou tratí, na které leží, byl postaven mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Vysočany v letech 1870–1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (TKPE). 1. září 2008 byla otevřena přeložka trati a do roku 2010 byla většina staré trati včetně tunelu přebudována na cyklostezku. V prosinci 2014 byl tunel oficiálně pojmenován Starý vítkovský tunel; návrh podala radě hlavního města Technická správa komunikací, která jej připravila ve spolupráci s místopisnou komisí a městskou částí Praha 3.
Od hlavního nádraží vedla vítkovská trať po jižním úbočí Vítkova, u západního konce Kališnické ulice se zanořovala do tunelu a vycházela na druhé straně kopce nad karlínskou Invalidovnou do výhybny Vítkov. Z důvodu směrových poměrů po této trati některé z vlaků nemohly jezdit. Trať byla jednokolejná, ale tunel byl stavebně dvoukolejný. Tunel je dlouhý 270 m. V roce 1926 byla postavena spojka do stanice Praha-Libeň a později elektrizována. Od osmdesátých let byla z odbočky Rokytka umožněna jízda tzv. Holešovickou přeložkou do stanice Praha-Holešovice.
Po zprovoznění nových vítkovských tunelů, které jsou součástí tzv. Nového spojení dne 1. září 2008, byla ke stejnému datu Vítkovská trať zrušena a budova vítkovské výhybny zbořena.
Původně se počítalo se zazděním tunelu, později bylo dohodnuto přebudování trati včetně tunelu v cyklostezku. Radní Radovan Šteiner 30. září 2006 o tunelu řekl: „Měl by sloužit jako kapacitní cyklostezka, téměř cyklistická dálnice v tunelu. Hlavní město Praha je připraveno převzít tento starý tunel do své správy a zajistit provoz a údržbu. Takže Nové spojení bude mít i velký význam pro cyklisty.“ Cyklostezka na tělese zrušené trati byla stavebně dokončena v polovině roku 2010, kvůli majetkovým a správním sporům a průtazích kolaudací však byla zpočátku užívána jen neoficiálně a tunel byl dokonce od června až cca do října znepřístupněn vysokými betonovými zábranami a označen zákazem vstupu. V listopadu již byla zábrana odsunuta a značka zákazu vstupu nahrazena značkou stezky pro chodce a cyklisty, ačkoliv kolaudační řízení nebylo úspěšné. Ke kolaudaci nakonec došlo na jaře roku 2011.