Staročeština
V dnešní době se Staročeština stalo aktuálním tématem v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v politice, ekonomice, kultuře a každodenním životě lidí. Od svého vzniku vzbuzuje Staročeština velký zájem a vyvolává debaty a diskuse o svém rozsahu a důsledcích. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Staročeština, analyzovat jeho vliv v různých kontextech a nabízí komplexní pohled na jeho význam v současné krajině. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme řešit Staročeština z různých úhlů pohledu, čímž přispíváme k širšímu a obohacujícímu pochopení tohoto fenoménu.
Staročeština (stará čeština) označuje nejstarší fázi češtiny doloženou v písemných památkách. Fáze se vymezuje první polovinou 12. století, kdy staročeština navazuje na pračeštinu, až koncem 15. století, kdy nastupuje doba střední češtiny.
Raná fáze staré češtiny trvala do konce 13. století. V této době se ještě čeština objevuje značně torzovitě (na glosách a přípiscích), na začátku 13. století poprvé ve větách (zakládací listina litoměřické kapituly). Střední stará čeština je vymezována 14. stoletím, během kterého se objevila již větší psaná díla (Dalimilova kronika, Rožmberská kniha, v druhé polovině působí Tomáš Štítný ze Štítného). Posledním obdobím je čeština doby husitské (15. století).
Literatura
Slovníky
- Slovník staročeský – v letech 1903–1913 vydal dva svazky Jan Gebauer (hesla a–netbalivost).
- Staročeský slovník – mezi lety 1968–2004 vydal Ústav pro jazyk český 26 sešitů (hesla na–při).
- KAMIŠ, Adolf – BĚLIČ, Jaromír – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
- Elektronický slovník staré češtiny – doplňuje Slovník staročeský i Staročeský slovník a vychází na Vokabuláři webovém od roku 2006.
Gramatiky
- GEBAUER, Jan. Historická mluvnice jazyka českého
- díl I. Hláskosloví (1894, 2. vydání 1963 s doplňky Miroslava Komárka)
- díl III. Tvarosloví 1. Skloňování (1896, 2. vydání 1960), 2. Časování (1898)
- díl IV. Skladba (1929, k vydání upravil František Trávníček, reprint 2007 ISBN 978-80-200-1557-0)
- LAMPRECHT, Arnošt; ŠLOSAR, Dušan; BAUER, Jaroslav. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986. 423 s.
Odkazy
Reference
- ↑ VAJDLOVÁ, Miloslava. Minulost a budoucnost Elektronického slovníku staré češtiny. In: Jazykovědné aktuality. Praha: Jazykovědné sdružení ČR, 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-28. ISSN 1212-5326. Ročník 48, č. 1–2. S. 29–34. Archivováno 28. 3. 2018 na Wayback Machine.
Literatura
- ŠLOSAR, Dušan; PLESKALOVÁ, Jana. Nový encyklopedický slovník češtiny. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Praha: NLN, 2017. ISBN 978-80-7422-480-5. Heslo Raná stará čeština.
- ŠLOSAR, Dušan. Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2017. ISBN 978-80-7422-480-5. Heslo Čeština 14. století.
- ŠLOSAR, Dušan. Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2017. ISBN 978-80-7422-480-5. Heslo Čeština doby husitské.
Související články
- Historický vývoj češtiny
- Počátky české literatury
- Literatura doby Karlovy
- Česká literatura v období husitství
Externí odkazy
- vokabular.ujc.cas.cz – stránky projektu Vokabulář webový věnované historické češtině
