Svatomartinský sněm
V dnešním světě se Svatomartinský sněm stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vzniku upoutá Svatomartinský sněm pozornost různých sektorů společnosti, vyvolává debaty, protichůdné názory a neustálý zájem dozvědět se o něm více. Jeho dopad přesáhl hranice a vytvořil velké množství výzkumů a publikací, které se snaží ponořit do jeho různých aspektů. Svatomartinský sněm dokázal zaujmout přední místo v mediální a politické agendě, přistupovat k němu z více úhlů pohledu a generovat nekonečné názory a pozice. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Svatomartinský sněm, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho vliv na dnešní společnost.
Svatomartinský sněm proběhl v pražském kostele sv. Martina ve zdi 11. listopadu až 22. prosince 1433 za účasti všech husitských svazů a delegace moravské šlechty. Sjezd rozhodl o potřebě dalšího jednání s katolickou církví i o pokračování obležení katolické pevnosti Plzně. Zemským správcem byl zvolen Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, jehož příkazy měly respektovat všechny husitské síly v Čechách i na Moravě včetně polních vojsk. Tím se výrazně otupil vliv radikálů z řad táborů a sirotků. Odmítl potvrdit tzv. kněžská kompaktáta, uzavřená mezi husitskými duchovními a legáty koncilu 30. 11.
14. dubna z basilejského koncilu dorazili do Čech další poslové. Bylo jasné, že zejména kališnická šlechta se chce s církevním koncilem dohodnout. Země byla zničená válkou a husitská polní vojska už dávno neměla mezi obyvateli jednoznačnou podporu. Stali se z nich nevítaní hosté, kteří byli nuceni vymáhat zásoby násilím. Vývoj událostí směroval k roztržce mezi umírněnými a radikály, která skončila na bojišti u Lipan porážkou husitských polních vojsk 30. května.
