V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Těšnov (Praha) a ponoříme se do jeho důležitosti, implikací a relevance v poli _var2. Od svých počátků až po současnou evoluci hraje Těšnov (Praha) zásadní roli v _var3 a výrazně ovlivňuje _var4. Během této analýzy prozkoumáme různé perspektivy, které se objevily kolem Těšnov (Praha), s ohledem na její účinky na _var5 a její dopad na _var6. S kritickým a podrobným pohledem se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Těšnov (Praha), objevíme jeho spojení s _var7 a jeho potenciál pro _var8. Prostřednictvím této cesty se snažíme rozšířit porozumění o Těšnov (Praha) a jeho důsledcích v dnešním světě.
Těšnov | |
---|---|
Lokalita | |
Městská část | Praha 1, Praha 8 |
Obvod | Praha 1, Praha 8 |
Obec | Praha |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′30″ s. š., 14°26′10″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Nové Město, Karlín |
Těšnov | |
Další údaje | |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Těšnov je ulice v Praze, která má nyní charakter náměstí a rozkládá se od západní části Karlína po Nové Město. Vede v místech zaniklé vesnice Těšnov, křižovnických pozemků Špitálska a bývalého nádraží Praha-Těšnov. Ze západní strany ji ohraničují ulice Klimentská, Stárkova a nábřeží Ludvíka Svobody. Při této západní straně se říkalo V ratejně, protože tam stávala do poloviny 19. století ubytovna ratejna pro chudé dělníky a vedle ní policejní služebna. Z východní strany Těšnov ohraničují Pobřežní a Sokolovská ulice a Švermovy sady, z jihovýchodní strany sem ústí ulice Na Florenci.
Za Karla IV. tudy vedly hradby Nového Města pražského, v nichž byla Špitálská brána. Na šancích se objevovaly jen ojedinělé domky strážných. Osada Těšnov se u nich písemně připomíná k roku 1437. S městem ji spojovala Špitálská brána (také označována jako Petrská či Poříčská) v Karlově opevnění, která stála v prodloužení ulice Petrské (v 17. století nahrazena nedalekou Poříčskou branou). Těšnov měl svého rychtáře a říkalo se zde také „v zahradách Těšnovských“. Po skončení husitských válek zůstalo místo dlouho pusté, jen směrem od Poříčí stály tři domky bez dvorků postavené na místě domků, které roku 1390 s povolením Václava IV. střelci přistavěli při hradební zdi. Od konce 15. století se jméno Těšnov již nevyskytuje.
Etymologie názvu se vysvětluje zkomolením německého termínu Deutschenhof , což znamená Německý dvůr. Staré označení mělo variantu V Těšnovských zahradách, obojí nahradilo Špitálsko jako souhrnný název pozemků, náležejících Řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Za císaře Rudolfa II. zde míval zahradu lékař a přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku.
Po zboření městské brány bylo vybudováno nádraží Rakouské severozápadní dráhy, slavnostně otevřené 10. května 1875 a po roce 1918 přejmenované na Denisovo. Na křižovatce kolem něj se začaly stavět domy, roku 1894 byla hotová jejich urbanistická situace a pro ulici byl vybrán název někdejší osady Těšnov. Značných změn doznala ulice po vyřazení nádraží z provozu roku 1972 s následným budováním dálničního mostu. To si vyžádalo demolice.
Ulice Těšnov za současné situace sestává ze západní fronty domů, z parkoviště aut a z budovy McDonald's pod tělesem mostu.