V dnešním světě se Tamarau stalo tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií. V současné době je Tamarau neustálým zdrojem debat a úvah, protože jeho dopad pokrývá různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na populární kulturu až po dopad na globální ekonomiku je Tamarau nadále relevantním tématem současné společnosti. V průběhu historie Tamarau generoval protichůdné názory a byl předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snažily pochopit jeho význam a manipulaci. To je důvod, proč v tomto článku podrobně a pečlivě prozkoumáme fenomén Tamarau, analyzujeme jeho důležitost a jeho důsledky v různých oblastech moderního života.
Tamarau | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď | turovití (Bovidae) |
| Podčeleď | tuři (Bovinae) |
| Rod | Bubalus |
| Binomické jméno | |
| Bubalus mindorensis Pierre Marie Heude, 1888 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tamarau (Bubalus mindorensis) je zakrslý druh buvola, který žije pouze na filipínském ostrově Mindoro. Dosahuje délky okolo dvou metrů a výšky v kohoutku zhruba metr, váží 200 až 300 kilogramů. Rohy jsou kratší a širší než u jiných buvolů, s trojúhelníkovým průřezem a v případě samců s výrazným příčným rýhováním. Dožívá se 20 až 25 let.[2]
Tamarau je zařazen na Červený seznam IUCN. V důsledku rostoucí hustoty obyvatelstva na Mindoru a mýcení lesů přišel o své přirozené prostředí a ocitl se na pokraji vyhynutí: v roce 1970, kdy byl zřízen národní park Mounts Iglit-Baco, žilo nanejvýš sto kusů. Od té doby se podařilo populaci stabilizovat, ale dosud nepřesahuje 300 jedinců.[3]
Tamarau je vyobrazen na filipínské minci v hodnotě jednoho peso.[4]