V dnešní době je Tengiz tématem, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Dlouhou dobu je Tengiz předmětem diskusí a sporů, které generují protichůdné názory mezi odborníky i laickou veřejností. V tomto článku se ponoříme do tématu Tengiz, prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu. V průběhu historie hrál Tengiz zásadní roli v různých oblastech a ovlivňoval způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. To je důvod, proč je nezbytné důkladně porozumět Tengiz, abychom pochopili jeho dopad dnes a předvídali jeho vývoj v budoucnu.
Tengiz | |
---|---|
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | Kazachstán |
Oblast | Akmolská, Karagandská |
Rajón | ? (A), Nurinský (K) |
Zeměpisné souřadnice | 50°26′23″ s. š., 68°54′ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 1590 km² |
Délka | 75 km |
Šířka | 32,2 km |
Objem | 58,6 km³ |
Max. hloubka | 8 m |
Ostatní | |
Typ | tektonický |
Přítok vody | Nura, Kulanutpes |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tengiz popř. Dengiz (kazašsky Теңіз, rusky Тенгиз) je hořkoslané jezero v severní části Kazašské pahorkatiny v Kazachstánu. Leží v tektonické propadlině. Má rozlohu 1590 km², délku 75 km a maximální hloubku 8 m.
16. listopadu 1976 sovětská vesmírná loď Sojuz 23 neúmyslně přistála na hladinu v severní části částečně zamrzlého jezera. Posádka lodi byla zachráněna při velice komplikované záchranné operaci.
Pobřeží je převážně nízké, východní břeh je velmi členitý a podél něj se nachází několik ostrovů. Na severovýchodě je mělký záliv. Dno je rovné, místy tvořené černým jílem, který je vhodný k léčebným účelům.
Voda je mineralizovaná (slanost 3 až 12,7 ‰, v zálivu 18,2 ‰). Zamrzá v prosinci a rozmrzá v dubnu.
Zdrojem vody je převážně sníh. V některých letech část jezera vysychá. Do Tengizu ústí řeky Nura a Kulanutpes.