Tržiště
V tomto článku prozkoumáme Tržiště a jeho dopad v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Tržiště předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho význam v současné společnosti, jeho význam v akademické oblasti a jeho vliv na technologický rozvoj. Kromě toho prozkoumáme, jak Tržiště v průběhu času formoval názory a postoje lidí a jak je i nadále referenčním bodem v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme Tržiště a poskytneme úplnější pohled na jeho dopad na každodenní život.
Tržiště je v tržních řádech měst a obcí definováno jako prostor mimo provozovnu, který je k tomuto účelu určen kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem podle zvláštního zákona, kde dochází k nabídce, prodeji zboží a poskytování služeb na místech pronajatých k tomuto účelu. Jedná se prostor, který je veřejně přístupný (např. náměstí, apod.). V minulosti jako tržiště často sloužily městské rynky, které často nesly i název trh. V Praze se jednalo např. o Koňský trh (dnešní Václavské náměstí), Uhelný trh, Ovocný trh, Tržiště na Malé Straně nebo Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí). Jiná specializovaná tržiště byla postupem doby přeměněna na samostatné tržnice.
V posunutém významu pak moderní tržiště může fungovat třeba na internetu ve formě veřejné aukce apod.
Reference
- ↑ Zákon č. 50/1978 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31.12.2006. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
- ↑ Nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád. Dostupné online :https://www.praha.eu/public/52/4d/b0/2567053_893656_narizeni_c._9_2011.pdf[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tržiště na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo tržiště ve Wikislovníku
