V dnešním světě získal Václav Boleslav Janda nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Václav Boleslav Janda se stal tématem zájmu mnoha lidí po celém světě. Při zkoumání různých aspektů Václav Boleslav Janda je důležité prodiskutovat jeho důležitost, důsledky a potenciální důsledky, které by mohl mít na naše životní prostředí. V tomto článku důkladně prozkoumáme Václav Boleslav Janda a objevíme jeho význam v různých oblastech každodenního života.
Václav Boleslav Janda | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 20. září 1852 Praha, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. prosince 1935 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel a varhaník |
Nástroje | varhany |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Boleslav Janda, křtěný Václav Boleslav (20. září 1852 Praha – 11. prosince 1935 tamtéž) byl český varhaník a skladatel.
Vystudoval v Praze piaristické gymnázium a varhanickou školu. V letech 1874–1885 byl varhaníkem v kostelech Nejsvětější Trojice, Panny Marie Sněžné a u křižovníků. V roce 1885 se stal ředitelem kůru v kostele sv. Haštala a později v kostele sv. Petra na Poříčí. Konečně v roce 1897 zakotvil v Týnském chrámu, kde působil až do své smrti v roce 1935.
Jako varhaník se proslavil zejména v době konání Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, kdy každé úterý a pátek pořádal koncert na varhanách postavených zvláště pro tuto výstavu.
Byl rovněž vyhledávaným klavírním pedagogem.
Především byl skladatelem chrámové hudby. Zkomponoval řadu mší, requiem, Te deum a mnoho další chrámové hudby. Některé skladby vyšly i tiskem ať už samostatně (mše D-dur, Requiem c-moll) nebo v edici Česká hudba.
Další oblastí jeho tvorby byly skladby pro klavír, rovněž často publikované v časopise Česká hudba.