V tomto článku prozkoumáme dopad Václav Kovanda na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku až do současnosti hraje Václav Kovanda zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme, komunikujeme a chápeme svět kolem nás. V průběhu historie byl Václav Kovanda předmětem debat a analýz a jeho vliv byl pociťován v tak rozmanitých oblastech, jako je politika, technologie, umění a populární kultura. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu se blíže podíváme na to, jak Václav Kovanda formoval naše zkušenosti a perspektivy a jaké důsledky to má pro budoucnost.
Václav Kovanda | |
---|---|
Narození | 10. července 1719 Praha Habsburská monarchie |
Úmrtí | 28. března 1788 (ve věku 68 let) Jihlava Habsburská monarchie |
Povolání | sochař, řezbář |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Václav Kovanda (10. července 1719, Praha – 28. března 1788, Jihlava) byl barokní sochař a řezbář působící v Jihlavě, mladší bratr Matyáše Kovandy.
Studoval sochařství na vídeňské císařské Akademii.
Do Jihlavy ho povolal roku 1746 jeho starší bratr Matyáš Kovanda, který zde získal zakázku na sochařské práce.
Václav Kovanda se následujícího roku v Jihlavě oženil s dcerou malíře Františka Österreichera, se kterou zplodil čtrnáct dětí. Jeho nástupcem se stal jeden ze synů, František Kovanda (zemřel 1795).
Jeho provedení soch upomíná svými lyrickými detaily na bavorskou rokokovou tvorbu.