Václav Kovanda

V tomto článku prozkoumáme dopad Václav Kovanda na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku až do současnosti hraje Václav Kovanda zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme, komunikujeme a chápeme svět kolem nás. V průběhu historie byl Václav Kovanda předmětem debat a analýz a jeho vliv byl pociťován v tak rozmanitých oblastech, jako je politika, technologie, umění a populární kultura. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu se blíže podíváme na to, jak Václav Kovanda formoval naše zkušenosti a perspektivy a jaké důsledky to má pro budoucnost.

Václav Kovanda
Narození10. července 1719
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí28. března 1788 (ve věku 68 let)
Jihlava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánísochař, řezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Kovanda (10. července 1719, Praha28. března 1788, Jihlava) byl barokní sochař a řezbář působící v Jihlavě, mladší bratr Matyáše Kovandy.

Život

Studoval sochařství na vídeňské císařské Akademii.

Do Jihlavy ho povolal roku 1746 jeho starší bratr Matyáš Kovanda, který zde získal zakázku na sochařské práce.

Václav Kovanda se následujícího roku v Jihlavě oženil s dcerou malíře Františka Österreichera, se kterou zplodil čtrnáct dětí. Jeho nástupcem se stal jeden ze synů, František Kovanda (zemřel 1795).

Dílo

Jeho provedení soch upomíná svými lyrickými detaily na bavorskou rokokovou tvorbu.

Známá díla V. Kovandy

Odkazy

Literatura

  • Jan Petr Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren. MZA, fond G 12, I 32, Brünn 1807; MZA, fond G12, I 34, Brünn 1807, f. 178a - 181b
  • Pisková R. a kol., Jihlava. Nakl. Lidové noviny, Praha, 2009, s. 408-409, ISBN 978-80-7106-551-7

Externí odkazy