Václav Kubásek

V tomto článku prozkoumáme fascinující život a dílo Václav Kubásek, jedince, který zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Od svých skromných začátků až po trvalý dopad na dnešní svět je Václav Kubásek předmětem obdivu, studia a sporů. Na těchto stránkách se ponoříme do jeho odkazu, prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech, jeho roli v zásadních okamžicích historie a ponaučení, které můžeme čerpat z jeho zkušeností. Připravte se na vzrušující cestu životem a příspěvky Václav Kubásek a zjistěte, proč jeho příběh nadále rezonuje v našich srdcích a myslích.

Václav Kubásek
Václav Kubásek
Václav Kubásek
Narození3. června 1897
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. června 1964 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na hřbitově v Praze na Malvazinkách

Václav Kubásek, pseudonym Václav Smetana (3. června 1897, Smíchov (dnes Praha)9. června 1964, Praha) byl český filmař, herec, scenárista a režisér, jeden z průkopníků a zakladatelů moderní československé kinematografie.

Život

Pocházel z rodiny smíchovského obchodníka s papírem Alberta Kubáska a matky Anny, rozené Černé. Již od dětství toužil hrát divadlo. Jako herec začínal nejprve u kočovných divadelních společností. V roce 1919, ještě hluboko v éře němého filmu, se uchytil u filmu jako herec ve filmu Evin hřích a asistent režie ve společnosti Wetebfilm.

S hraním přestal na počátku 30. let s příchodem zvukového filmu. Jako režisér samostatně debutoval již v roce 1923 snímkem Čarovné oči, kde byl i autorem scénáře. Natáčel většinou snímky, které si často braly náměty z českých literárních děl, někdy i méně významných. Mezi nejvýznačnější snímky z předválečného období patřily filmy Svítání z roku 1933 a náměty, na kterých spolupracoval se spisovatelem Vladislavem Vančurou, zde zejména dramatický snímek Láska a lidé z roku 1937 a komedie natočená podle klasického námětu pocházejícího ze Stroupežnického divadelní hry Naši furianti z roku 1937. V období nacistické okupace Československa v letech 19391945 v kinematografii nepůsobil vůbec a věnoval se zemědělské činnosti. Těsně po druhé světové válce na točil ještě několik snímků, dva válečné filmy ve spolupráci s Josefem Machem (V horách duní a Velký případ), dále známou železničářskou komedii Železný dědek, dvě dramata (Dva ohně a Žízeň) a historický snímek Zvony z rákosu. Jeho vůbec posledními režijními počiny se na počátku 50. let staly filmy Milujeme (ve spolupráci s Jaroslavem Novotným) a slovenský snímek Mladé srdcia z roku 1952.

Po válce měly jeho filmy často i zjevně agitační a schematický děj byl poplatný době nástupu socialistického realizmu do české kinematografie.

V závěru svého života se v letech 19541960 podílel na vzniku československé dabingové školy, působil jako významný dabingový režisér a pedagog ve Studiu pro úpravu zahraničních filmů.

Jeho první manželka byla Marie Dekojová (sestra herců Antonína a Josefa Dekojových), se kterou měl dceru Maii (1916), Jeho druhou manželkou byla Ludmila Chytilová.

Zemřel v Praze roku 1964 ve věku 67 let a byl pohřben na smíchovském hřbitově Malvazinky.

Filmografie – režie, výběr

  • 1923 Čarovné oči
  • 1924 Děvče z hor
  • 1924 Dvojí život
  • 1925 Jedenácté přikázání
  • 1926 Válečné tajnosti pražské
  • 1927 Paní Katynka z vaječného trhu
  • 1928 Děvče z tabákové továrny
  • 1929 Dítě periferie
  • 1932 Píseň o velké lásce
  • 1935 Osudná chvíle
  • 1936 Děti velké lásky (Ave Maria)
  • 1936 Světlo jeho očí
  • 1937 Láska a lidé
  • 1938 Ideál septimy
  • 1939 Mořská panna

Odkazy

Reference

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 41, 58–9, 84, 103, 108, 110, 128–9, 133, 140, 141, 143, 168–170, 205, foto 130, 323, 352
  • FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kubásek Václav, s. 710. 

Externí odkazy