Václav Veverka (poslanec)
V dnešním světě se Václav Veverka (poslanec) stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od odborníků v oboru až po širokou veřejnost, Václav Veverka (poslanec) upoutal pozornost každého díky svému významu v dnešní společnosti. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Václav Veverka (poslanec), od jeho dopadu na každodenní život až po jeho vliv na kulturu a politiku. Doufáme, že prostřednictvím komplexní analýzy poskytneme jasný a úplný pohled na Václav Veverka (poslanec), který našim čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a roli v dnešním světě.
| Václav Veverka | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1924 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | staročeši Č. státopráv. demokracie Čs. nár. demokracie |
| Narození | 25. listopadu 1856 Kosoř  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. listopadu 1924 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Profese | pedagog, politik a středoškolský učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Veverka (25. listopadu 1856 Kosoř – 14. listopadu 1924 Praha) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění.
Biografie
Vyučil se obuvníkem. Jako mladý tovaryš se samostudiem dál vzdělával. V 70. letech 19. století se stal samostatným živnostníkem v Praze. angažoval se v pražské Živnostensko-řemeslnické besedě. Prosazoval modernizaci a rozvoj živnostenských škol v Praze a okolí. Podílel se na pořádání obuvnických kurzů v rámci řemeslnických přednášek pořádaných Technologickým muzeem. Napsal odborný spis o obuvnictví. Koncem 19. století byl vládou jmenován asistentem obuvnického instruktora pro živnostenská společenstva. Funkci zastával téměř dvacet let.
Podle údajů k roku 1920 byl profesí mistrem obuvnickým a ředitelem pokračovací školy v Praze. V roce 1924 se uvádí jako ředitel pokračovací školy v Praze II a člen výboru živnostenských škol v Čechách.
Do roku 1918 byl členem staročeské strany. Téhož roku se připojil k České státoprávní demokracii a později z ní vzešlé Československé národní demokracii. Byl aktivní v zemské živnostensko-obchodnické organizaci národních demokratů, později byl jejím předsedou. V roce 1919 byl vyslán jako referent na první živnostensko-obchodnickou schůzi na Slovensko, do Žiliny.
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Československou stranu socialistickou. Na mandát ale roku 1924 rezignoval a krátce nato zemřel. Jako náhradník poté nastoupil František Samek.
Zemřel v listopadu 1924 po dlouhé a těžké chorobě.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Třebotov
- ↑ Český deník, 15. 11. 1924, s. 1.
- ↑ a b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 159.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z16, s. 190. Dostupné online.
- ↑ Moravská orlice, 16. 11. 1924, s. 2.
- ↑ a b Posl. Václav Veverka. Národní listy. Listopad 1924, roč. 64, čís. 315, s. 2. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, ověření mandátů . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Václav Veverka . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Václav Veverka. Národní listy. Listopad 1924, roč. 64, čís. 318, s. 8. Dostupné online.
