V současnosti je Vítkovci tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost hraje Vítkovci důležitou roli v životech lidí. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Vítkovci a analyzujeme jeho účinky v různých oblastech. Od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam v minulé, současné a budoucí historii, se ponoříme do podrobné analýzy Vítkovci a jeho role v dnešním světě. S kritickým a reflexivním pohledem prozkoumáme různé implikace a důsledky Vítkovci a pokusíme se lépe porozumět jeho dopadu na současnou společnost i v budoucnosti.
Vítkovci | |
---|---|
Země | České království |
Mateřská dynastie | Vítkovci |
Zakladatel | ? |
Mytický zakladatel | Vítek I. z Prčice |
Rok založení | 12. století |
Konec vlády | dělení růží |
Větve rodu |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vítkovci, též páni z Růže (německy Witigonen, či Wittigonen), patřili k nejsilnějším domácím rozrodům. Za zakladatele tohoto starého českého rodu je považován Vítek I. z Prčice, ale nejspíše je rod mnohem starší. Jméno Vítek je buď zdrobnělina Víta, po jeho úctě v českém království, a nebo má slovanský význam "pán"/"vládce" jako ve jméně Svantovít.
Jejich jméno se odvozuje od českého šlechtice Vítka z Prčice († 1194), který byl mezi lety 1169 a 1177 stolníkem českých panovníků a objevoval se na významných postech v družině Přemyslovců. Díky svému významnému postavení v jižních Čechách a statkům v hornorakouském Mühlviertelu měli Vítkovci ve středověku mnohočetné vztahy k Rakousku. Vítkovi čtyři synové se stali zakladateli významných českých panských rodů; kromě nich měl prý ještě pátého syna, levobočka Sezemu z Ústí. Podle staré pověsti mezi ně rozdělil před smrtí svůj majetek tzv. dělením růží, načež těch pět synů založilo tyto rodové větve:
Reálně jsou prokázáni čtyři synové Vítka z Prčice: Jindřich z Hradce (páni z Hradce, ze Stráže a pravděpodobně i páni z Ústí), Vítek II. starší z Krumlova (páni z Krumlova). Vítek III. mladší z Prčice (páni z Rožmberka) a Vítek z Klokot (páni z Landštejna).
Myšlenka, že Vítek I. z Prčic má souvislost s roden Schönhering-Blankenbergů, se ukázala jako chybná. Tato představa byla založena na starším výzkumu, který hledal původ rodu v Rakousku či Bavorsku ještě před Vítkem I., ovšem zámek Blankenberg byl rodem získán až později, když se Vítkův syn (stejného jména) oženil s Kunigunde, vdovou po Engelbertovi II. z Blankenbergu. Dnes se tedy čeští i němečtí historici shodují, že rodina byla českého původu a měla kolébku v Prčicích.
Rodokmen Vítkovců je následující
Všechny větve vítkovského rozrodu měly erby nesoucí pětilistou růži. Jde o jedno z prvních dochovaných šlechtických erbovních znamení na českém území.
Dalimilova kronika jej dokonce odvozuje již od údajné bitvy knížete Vladislava I. s míšeňsko-srbskými vojsky roku 1109, přičemž každá větev zvolila pro odlišení jinou barevnou kombinaci: rod pánů z Hradce měl zlatou růži na modrém poli; rod pánů z Krumlova nosil zelenou růži na stříbrném poli; Rožmberkové červenou růži na stříbrném poli; rod pánů z Landštejna a Třeboně měl stříbrnou růži na červeném poli; od linie pánů z Hradce se oddělila ještě větev pánů ze Stráže nad Nežárkou s růží modrou a z Ústí s růží černou.