Vědecký konsenzus

V dnešním světě je Vědecký konsenzus téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Po léta je Vědecký konsenzus opakujícím se tématem v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Postupem času získal Vědecký konsenzus větší důležitost a relevanci a stal se aktuálním tématem, které nadále vyvolává kontroverze a diskuse. Proto je klíčové ponořit se hlouběji do tohoto tématu a analyzovat jeho různé aspekty, abychom pochopili jeho dopad na dnešní společnost.

Vědecký konsenzus je rozsáhlá shoda mezi odborníky o tom, co je ve vědě nejmodernější: promyšlená odpověď na otázku, o níž se diskutuje na pevném základě vysoce kvalitních důkazů, přijatá platnost hypotézy nebo teorie. Konsenzus nelze zaměňovat s dogmatem, protože konsenzus se může změnit nebo může být zrušen, pokud se objeví nové, důležité poznatky. Skutečnost, že existuje vědecká shoda, však není zárukou pravdivosti současného stavu vědy. Konsenzus často nastává neformálně a obvykle se nejprve nezaznamenává, i když se později objeví v učebnicích. Existují však také případy doloženého konsenzu. To je například důležité pro politická nebo právní rozhodnutí i pro veřejnost a pro odborníky, kteří uvádí výsledky vědy do praxe nebo je musí aplikovat, například v medicíně.

Aby bylo možné hovořit o vědeckém konsensu, není zpravidla nutné, aby všichni vědci v oboru souhlasili nebo alespoň neprotiřečili. V závislosti na oblasti a účelu, pro který je shoda stanovena, může stačit většinový názor; shoda také může být téměř jednomyslná. Často se to označuje jako míra shody. Konsenzus by neměl být zaměňován s jednomyslností, protože prakticky vždy existují vědci s nesouhlasným názorem.

Konsensu se dosahuje prostřednictvím diskuse na konferencích, procesem publikací a tzv. peer review procesem (replikace ,reprodukovatelnost výsledků jinými, a vzájemného hodnocení), ve kterém se vědecké publikace posuzují a potvrzují více rovnocennými vědeckými stranami, čímž jsou autoři nuceni dodržovat vědecké standardy. Na publikace a objevy, které neprošly tímto procesem, se ve vědeckých a univerzitních kruzích dívá s nedůvěrou.

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stand der Wissenschaft na německé Wikipedii.

  1. a b SCHATKE, Herbert. Recht und Technik im Spannungsfeld der Kernenergiekontroverse. Příprava vydání Alexander Roßnagel. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-531-11694-5, ISBN 978-3-322-83941-1. DOI 10.1007/978-3-322-83941-1. (německy) DOI: 10.1007/978-3-322-83941-1. 
  2. MULKAY, Michael. Consensus in science. Social Science Information. 1978-02, roč. 17, čís. 1, s. 107–122. Dostupné online . ISSN 0539-0184. DOI 10.1177/053901847801700106. (anglicky) 
  3. LEWANDOWSKY, Stephan; GIGNAC, Gilles E.; VAUGHAN, Samuel. The pivotal role of perceived scientific consensus in acceptance of science. Nature Climate Change. 2013-04, roč. 3, čís. 4, s. 399–404. Dostupné online . ISSN 1758-678X. DOI 10.1038/nclimate1720. (anglicky) 
  4. a b c KOSOLOSKY, Laszlo; VAN BOUWEL, Jeroen. Explicating Ways of Consensus-Making in Science and Society: Distinguishing the Academic, the Interface and the Meta-Consensus. Příprava vydání Carlo Martini, Marcel Boumans. Svazek 50. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-08550-0, ISBN 978-3-319-08551-7. DOI 10.1007/978-3-319-08551-7_4. S. 71–92. DOI: 10.1007/978-3-319-08551-7_4.