V současném kontextu je Valdemārpils tématem, které upoutalo pozornost velkého množství lidí po celém světě. Jeho význam byl posílen řadou událostí, které vzbudily všeobecný zájem a vyvolaly nejrůznější debaty a úvahy. Tento článek si klade za cíl ponořit se do Valdemārpils z různých perspektiv, analyzovat jeho dopad v různých oblastech a prozkoumat jeho dlouhodobé důsledky. Valdemārpils je téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží, abychom se mu věnovali podrobným a pečlivým způsobem, abychom dnes pochopili jeho rozsah a význam.
Valdemārpils | |
---|---|
Letecký pohled na město v roce 2018. V popředí luteránský kostel. | |
Poloha | |
Souřadnice | 57°22′14″ s. š., 22°35′31″ v. d. |
Stát | Lotyšsko |
historický region | Kuronsko |
kraj (novads) | Talsi |
Valdemārpils | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3 km² |
Počet obyvatel | 1 129 (2022) |
Hustota zalidnění | 376,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | LV-3260 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valdemārpils ( výslovnost) je město v Lotyšsku nacházející se na území kraje Talsi zhruba 100 km západně od Rigy a zhruba 60 km východně od Ventpils. V roce 2022 zde žilo 1 129 obyvatel. Nachází se při kopci Dupurkalns (47 m n. m.) na území historického Kuronska.
Město je pojmenováno po vůdci lotyšského národního obrození Krišjānisovi Valdemārsovi (1825 - 1891), který se narodil ve farnosti v sousední Ārlavě a v mládí pracoval jako soukromý učitel ve zdejším městě. Původní jméno Sasmaka vychází z názvu přilehlého jezera a používalo se v různých formách (Sansmagen, Sassmaggen, Sassmaken, Saßmacken).
O prehistorickém významu tohoto místa svědčí lípa v místním parku, kultovní místo na Ozolu Svētkalns a „Ďábelská loď“ charakteristická pro skandinávskou kulturu v okolí. První písemná zmínka v daňovém soupisu se jménem Sasmmagen (Sansmagen) pochází z roku 1582. Statut svobodné obce získala obec v roce 1644. V roce 1656 koupil vévoda Jēkaba z Kurzeme nájemní právo na oblast Piltene a udělil vesnici městská práva. Během epidemie Velkého moru, která začala během Velké severní války v letech 1710 až 1711 velká část místních obyvatel zemřela.
V roce 1834 správa Kuronska opět udělila vsi status obce. Ke konci 19. století se zde nacházela židovská synagoga a pravoslavný kostel (postavený v letech 1887 až 1889), což svědčí o různorodosti tehdejšího obyvatelstva. Roku 1894 Sasmaka získala práva samosprávy, v roce 1917 pak byla udělena práva městská. Na přelomu 19. a 20. století obec zažívala hospodářský rozkvět a začátkem 20. století byla přes ni postavena větev úzkorozchodné dráhy Valdgale-Roja. V roce 1926 byla Sasmaka přejmenována na Valdemārpils. V období lotyšské nezávislosti v meziválečných letech se národnostní složení města drasticky změnilo a dominantní postavení získali Lotyši, jejichž počet v roce 1935 činil 930 z celkových 1135 obyvatel (82 %), Židé zůstali na druhém místě – 159 (14 %).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valdemārpils vēsture na lotyšské Wikipedii.