V tomto článku se budeme věnovat tématu Velké zemětřesení v Kantó, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Velké zemětřesení v Kantó je téma, které vyvolalo debaty a kontroverze v různých kruzích, a je důležité podrobně prozkoumat různé úhly pohledu na věc. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Velké zemětřesení v Kantó tématem, které si zaslouží být pečlivě a objektivně prozkoumáno. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Velké zemětřesení v Kantó a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech. Bezesporu jde o téma, které nenechává nikoho lhostejným a vzbuzuje v komunitě velký zájem, a proto je důležité se mu věnovat úplně a vyčerpávajícím způsobem.
Jokohama po zemětřesení | |
Datum | 1. září 1923 |
---|---|
Síla | 7,2–8,3 Mw |
Hloubka | 23 km |
Epicentrum | 35°19′48″ s. š., 139°8′6″ v. d. |
Zasažené země | Japonsko |
Max. intenzita | XI (katastrofické) |
Tsunami | 5–13 m |
Oběti | 140 000 |
Velké zemětřesení v Kantó (japonsky 関東大震災 Kantó daišinsai) v roce 1923 bylo jedno z nejničivějších zemětřesení 20. století. V 11:58:44 (GMT+9) dne 1. září 1923 zasáhlo region Kantó na východě japonského ostrova Honšú. Epicentrum se nacházelo asi 10 kilometrů ve vnitrozemí od severního pobřeží zálivu Sagami (přibližně 35°23′ s. š., 139°15′ v. d.).
Síla zemětřesení je odhadována na 7,9 až 8,3 stupně Richterovy stupnice. Různé zdroje uvádějí dobu trvání zemětřesení 4 až 10 minut. Protože zemětřesení udeřilo kolem poledne, kdy si lidé vařili oběd v kamínkách, zachvátily oblast rozsáhlé požáry. Téměř celá Jokohama a většina Tokia byly zničeny. Část Tokia zasáhla ohnivá bouře, která zahubila 38 000 lidí. Těžké škody byly způsobeny v prefekturách Čiba, Kanagawa a Šizuoka. Vlny vyvolaného tsunami dosáhly výšky pěti až třinácti metrů.
Zemětřesení si vyžádalo přes 100 000 obětí. Smith uvádí 110 000, ale většina zdrojů se shoduje na 140 000 mrtvých (i více). Několik set až několik tisíc převážně Korejců bylo zavražděno při nepokojích po zemětřesení.
Podle Hammera mělo zemětřesení (i přes počáteční pomoc) negativní vliv na americko–japonské vztahy a bylo katalyzátorem, který umožnil vojenským kruhům ujmout se vlády a nasměřovat Japonsko do druhé světové války. Zemětřesení mělo rovněž vliv na rozvoj japonského císařského námořnictva. V Jokosuce byl zemětřesením těžce poškozen trup bitevního křižníku Amagi, který byl přestavován na letadlovou loď a po zemětřesení byl sešrotován. Poškození loděnic a odčerpání finančních prostředků zdrželo stavbu dalších plavidel, například těžkých křižníků třídy Mjókó.
Oblast regionu Kantó v seismicky velmi aktivním Japonsku byla podobně silným zemětřesením o síle 8,1 Richtera zasažena předtím roku 1703 a další velké zemětřesení o síle 7,2 stupně zasáhlo oblast Kantó o sedm let později v roce 1930.
Zemětřesení zažila i česká cestovatelka Barbora Markéta Eliášová, která je popsala v knize V Japonsku v dobách dobrých i zlých.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1923 Great Kantō earthquake na anglické Wikipedii.