Viktoriiny vodopády
V dnešním světě se Viktoriiny vodopády stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců. Význam Viktoriiny vodopády spočívá v jeho přímém dopadu na každodenní život lidí a také v jeho vlivu na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vyvolal Viktoriiny vodopády velkou debatu a stal se předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží porozumět jeho podstatě a jeho dopadu v různých kontextech. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam a důležitost Viktoriiny vodopády a také jeho dnešní důsledky.
| Viktoriiny vodopády | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 108 m |
| Šířka | 1800 m |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Státy |  Zambie Zimbabwe |
| Zeměpisné souřadnice | 17°55′29″ j. š., 25°51′29″ v. d. |
 | |
| Ostatní | |
| Vodní tok | Zambezi |
| Povodí | Zambezi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Viktoriiny vodopády | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát | Zambie Zimbabwe |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | vii, viii |
| Odkaz | 509 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1989 (13. zasedání) |
Viktoriiny vodopády nebo Mosi-oa-Tunya (anglicky Victoria Falls) jsou jedny z největších vodopádů na světě. Nacházejí se v jižní Africe na řece Zambezi na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe a jsou zapsány do seznamu Světového dědictví.
Historie
Vodopády byly objeveny 16. listopadu 1855 skotským cestovatelem Davidem Livingstonem a nazvány podle britské královny Viktorie. V roce 1875 je prozkoumal český cestovatel Emil Holub, který je autorem jejich první mapy, která vyšla v cestopise Sedm let v jižní Africe. Holub je také autorem první samostatné publikace o Viktoriiných vodopádech – útlého šestnáctistránkového sešitku The Victoria Falls - a few pages from a diary of Emil Holub, M. D. (…), který v roce 1879 vyšel v jihoafrickém městě Grahamastown (reprint v roce 2004).
Místní obyvatelstvo vodopád nazývá Mosi-oa-Tunya, což lze přeložit jako „voda, která hřmí“.
Vodní režim
Šířka vodopádu je 1800 metrů. Voda padá dolů z útesu vysokého 120 m do úzkého (130 m) a hlubokého (140 m) kaňonu v čediči. Průtok v průběhu roku silně kolísá, přičemž v nejsušším období (listopad až únor) dosahuje přibližně tří procent maximálního průtoku; průměrný průtok je pak 1400 m³/s.
Galerie
-
-
Viktoriiny vodopády, poklad jižní Afriky -
Kaskáda Viktoriiných vodopádů (2011) -
Viktoriiny vodopády, pohled z území Zimbabwe
.jpg)
Odkazy
Reference
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Виктория“.
- ↑ Victoria Falls . 1890-1925 . Dostupné online.
- ↑ HOLUB, Emil. Sedm let v jižní Africe: příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi (1872-1879). Praha: J. Otto, 1880. Dostupné online.
- ↑ a b KYNČL, Jakub. Viktoriiny vodopády, opomíjený div světa. Víkend - Právo. 2019-03-15, s. 12–13.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktoriiny vodopády na Wikimedia Commons - Podrobná mapa slapů Viktoriiních v řece Zambesi od Dr. Emila Holuba
