Vlaštovka skalní
Dnes je Vlaštovka skalní velmi důležitým problémem, který ovlivňuje různé oblasti společnosti. Od svého vzniku až po dnešní vliv byl Vlaštovka skalní předmětem mnoha výzkumů, debat a diskuzí. Tento článek si klade za cíl důkladně prozkoumat všechny aspekty související s Vlaštovka skalní, od jeho důsledků v každodenním životě až po jeho význam v akademické a profesní oblasti. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Vlaštovka skalní v současné společnosti a jejímu trvalému dopadu do budoucna.
 Vlaštovka skalní | |
|---|---|
 Vlaštovka skalní (Cecropis daurica) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | vlaštovkovití (Hirundinidae) |
| Rod | vlaštovka (Cecropis) |
| Binomické jméno | |
| Cecropis daurica Laxmann, 1769 | |
 Rozšíření vlaštovky skalní (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlaštovka skalní (Cecropis daurica) je druh z čeledi vlaštovkovitých (Hirundinidae), příbuzný vlaštovce obecné. Na území ČR se objevuje jen vzácně.
Popis
Velikost 14–19 cm. Křídla a ocas jsou černohnědé, hřbet leskle modročerný. Spodina těla je béžová s jemným hnědým čárkováním. V letu připomíná vlaštovku obecnou, od které ji lze rozpoznat zejména podle světlého kostřece a rezavohnědé pásky za hlavou. Na rozdíl od vlaštovky obecné má také světlé hrdlo a líce. Mladí jedinci mohou díky světlému kostřeci připomínat jiřičku obecnou, nicméně liší se světlou páskou za hlavou (jiřička má hlavu seshora celou černou).
Hlas
Vlaštovka skalní patří mezi pěvce. Hlas je švitořivý, fráze jsou kratší a hlubší než u vlaštovky obecné.
Rozšíření
Trvale se vyskytuje v jižní Evropě a severní Africe, většina evropské populace odlétá na zimu do tropické Afriky. Ve střední Evropě se vyskytuje jen nahodile. První dochovaný (jakkoli zpochybňovaný) záznam o pozorování vlaštovky skalní na území ČR pochází z počátku 20. století, z moderní doby je to pak pozorování z roku 2003. Z následujících let už existuje pozorování několik.
Způsob života
Jako hnízdiště i loviště si vybírá často odlehlé skalní oblasti, kde umisťuje hnízda do strmých stěná či na vysoké pobřežní útesy. Nevyhýbá se ani analogickým lidským konstrukcím, například mostům. Hnízdo s vletovým tunelem staví z bláta a lepí jej pod strop ve vhodných výklencích.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ a b c d SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. opr. a rozš. vyd. Praha: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9.
- ↑ Mandák M. & Hudeček J. J., 2005: První pozorování vlaštovky skalní (Hirundo daurica) na území České republiky? Sylvia 41: 131-137. Dostupné online. Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Pozorování vlaštovky skalní v ČR na stránkách FK ČSO
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlaštovka skalní na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo vlaštovka skalní ve Wikislovníku
