V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Vladimír Panoš a prozkoumáme jeho různé aspekty, vlastnosti a možné aplikace v každodenním životě. Vladimír Panoš je téma, které vzbudilo zájem výzkumníků, odborníků a nadšenců díky své relevanci v různých oblastech a schopnosti ovlivnit náš způsob myšlení, cítění a jednání. V tomto smyslu budeme Vladimír Panoš analyzovat z různých perspektiv s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a potenciálu. Od svých počátků až po budoucí projekce se Vladimír Panoš odhaluje jako vzrušující téma, které vzbuzuje zvědavost a zve nás k zamyšlení nad jeho dopadem na dnešní svět.
doc. RNDr. Vladimír Panoš, CSc. | |
---|---|
Narození | 2. července 1922 Strážske |
Úmrtí | 7. ledna 2002 (ve věku 79 let) Olomouc |
Národnost | Češi |
Povolání | pedagog |
Ocenění | Cena města Olomouce (2001) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Panoš (2. července 1922, Strážske – 7. ledna 2002, Olomouc) byl český speleolog, vysokoškolský učitel, válečný letec RAF.
Za II. světové války byl partyzánským velitelem v Itálii a navigátorem u bombardovací perutě RAF. Během bojů utrpěl vážné zranění.
Po válce se věnoval geografii a zejména speleologii, v níž se stal světově uznávanou kapacitou.[zdroj?] V letech 1956 až 1968 pracoval v Brně v Kabinetu pro geomorfologii ČSAV. V letech 1968 až 1974 působil na Katedře fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Poté se vrátil do Brna na univerzitu, kde se v roce 1975 habilitoval. Je autorem a spoluautorem na 300 studií a pojednání. Jeho poslední velká práce věnovaná celoživotnímu výzkumu vyšla na Slovensku s názvem Karsologická a speleologická terminologie – výkladový slovník. Byl také spoluautorem projektu CHKO Litovelské Pomoraví.
V roce 1965 stál u zrodu Mezinárodní speleologické unie při UNESCO, jejíž byl v letech 1969–1977 a 1981–1985 viceprezidentem. Od roku 1978 byl předsedou České speleologické společnosti. Zabýval se vývojem krasových oblastí jednak teoreticky, jednak i prováděl i praktický výzkum. Jím vedená skupina objevila systém Jeskyní Míru v Javoříčských jeskyních. V období 1964–1965 a 1979–1980 se zabýval výzkumem krasu na Kubě.