V dnešním světě získal Vojenské hodnosti nebývalý význam. Ať už svým dopadem na společnost, vlivem na kulturu nebo svým významem v ekonomické sféře, Vojenské hodnosti dokázal upoutat pozornost a zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku budeme komplexně analyzovat všechny aspekty spojené s Vojenské hodnosti a prozkoumáme jeho původ, vývoj a důsledky. Dále podrobně prozkoumáme jeho roli v současném kontextu a také možné budoucí projekce, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti na globální scéně. Stejně tak se budeme zabývat různými pohledy a názory na Vojenské hodnosti s cílem poskytnout našim čtenářům úplný a podrobný přehled tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Vojenská hodnost definuje postavení a pravomoci vojáka v hierarchii armády. Je-li třeba určit vztah nadřazenosti-podřazenosti mezi dvěma vojáky stejných hodností, je ve většině armád považován za nadřazeného ten, který je služebně starší. V některých ohledech může být nadřazenost určená hodnostmi potlačena rozdělením pravomocí plynoucím z funkce dotyčných (oblastní vrchní velitel je nadřazen všem jednotkám a jejich velitelům přiděleným jeho oblasti, i kdyby někteří měli vyšší hodnost než on). Specifickým případem mohou být vojáci, kteří nejsou na velící funkci ale přesto nemusí zdravit vyšší hodnosti až do nižších důstojníků (např. poručíky).
Udělení vyšší hodnosti se nazývá povýšení, odebrání vyšší hodnosti a udělení nižší se nazývá degradace.
Systém hodností odvozených od vojenských je používán také v bezpečnostních složkách, např. v bezpečnostních sborech České republiky.
V Armádě České republiky se od 1. ledna 2011 vojáci dle hodností člení do hodnostních sborů (řazeno vzestupně):
Pro ženy v české armádě platí stejné hodnosti jako pro muže, pouze názvy hodností jsou přechýlené. Přechylovat hodnosti doporučuje také Ústav pro jazyk český.
Charakteristiku, kvalifikační požadavky, odborné znalosti, odborné dovednosti a měkké kompetence jednotlivých služebních hodností detailně popisuje Národní soustava povolání.
Československá armáda převzala po svém vzniku hodnosti z rakousko-uherské armády. První změny proběhly v r. 1919 a od r. 1920 byl systém hodností dost podobný současnému.
Československá armáda převzala po druhé světové válce systém hodností z předválečné armády, od r. 1949 postupně přecházela na sovětský systém.
Při svém vzniku v r. 1954, což bylo jen přejmenování, Československá lidová armáda zprvu převzala stávající systém hodností, který v r. 1958 upravila tak, že hodnost staršiny byla zrušena a nahrazena rotmistrem. Dělení do hodnostních sborů bylo podobné dnešnímu s malými odchylkami a platilo i v obnovené Československé armádě do r. 1992. Pojem staršina se neoficiálně dále používal (do r. 1989) pro funkci výkonného praporčíka, tedy hospodáře (praporčíka, případně poddůstojníka), který měl na starost materiální zabezpečení jednotky, zejména roty.
Od svého vzniku 1. ledna 1993 převzala Armáda ČR hodnosti z předchozí armády. Teprve zákon o ozbrojených silách České republiky a na něj navazující zákony upravily hodnosti a hodnostní sbory nově:
Poslední reformou v r. 2011 byly zrušeny hodnosti štábní rotmistr, podpraporčík a podporučík a bylo upraveno rozdělení do hodnostních sborů na současný (2013) stav.
V roce 2011 upravila Armáda ČR hodnostní sbory a některé funkce zcela eliminovala. Zákon o ozbrojených silách České republiky a na něj navazující zákony upravily hodnosti a hodnostní sbory nově:
V armádách NATO existují dvě hodnostní skupiny:
Mimo to existuje výhradně v ozbrojených silách USA samostatná třída praporčíků (Warrant officers) WO1 – WO5 (řazeno vzestupně). V ostatních armádách, kde existuje hodnost Warrant officer, se tito zařazují mezi ostatní hodnosti. Například Warrant officer WO1 z Britské armády odpovídá hodnosti OR-9.
Obě skupiny hodnosti se dále dělí podle druhu vojsk na pozemní, vzdušné a námořní, přimčemž hodnostní označení mezi jednotlivými druhy vojsk se může podstatně lišit.
Hodnosti v armádách několika zemí, předvedené pomocí nárameníků.