Vysoký Veld

V dnešním světě je Vysoký Veld téma, které se stalo aktuálním v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Vysoký Veld vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky a širokou populací. S pokrokem technologií a globalizací se Vysoký Veld stal tématem neustálých diskusí, protože jeho dopad je v různých oblastech stále patrnější. V tomto článku dále prozkoumáme roli Vysoký Veld dnes a její vliv na různé aspekty společnosti.

Vysoký Veld
HighVeld
Hoëveld
Vysoký Veld v provincii Gauteng
Vysoký Veld v provincii Gauteng

SvětadílAfrika
StátJižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
LesothoLesotho Lesotho
Vysoký Veld (zeleně), na jihovýchodě přechází v Lesothskou vysočinu (fialově), východní hranici tvoří Dračí hory (červeně)
Vysoký Veld (zeleně), na jihovýchodě přechází v Lesothskou vysočinu (fialově), východní hranici tvoří Dračí hory (červeně)
Map
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký Veld (anglicky Highveld, afrikánsky Hoëveld nebo Hoogveld) je vysočina a náhorní plošina ve středovýchodní části Jihoafrické republiky, leží též na území Lesotha. Rozkládá se v jihoafrických provinciích Svobodný stát, Gauteng, zasahuje také do provincií Východní Kapsko, Severní Kapsko, Severozápadní provincie, Limpopo a Mpumalanga. Krajinu tvoří rozsáhlé roviny a mírně zvlněný terén v nadmořské výšce 1 300 až 2 000 m. Krajina je porostlá travinami, využívá se pro chov ovcí a pěstování především kukuřice. Nachází se zde také koncentrace velkých měst jako je Johannesburg a Pretoria, kde žije třetina všech obyvatel Jihoafrické republiky.

Veld znamená v jazyce Burů pole.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 10, M-R. 1. vyd. Praha : Odeon, 2002. S. 369-370.
  2. VOTRUBEC, Ctibor. Afrika: zeměpisný přehled kontinentu a jeho oblastně ekonomické problémy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973, 593 s. S 310.
  3. HÄUFLER, Vlastislav. Afrika: nástin geografie kontinentu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957, 284 s. S 149.