V tomto článku prozkoumáme dopad Vyznamenání za umění a vědu na moderní společnost. Od svého vzniku až po svůj vývoj v posledních letech hraje Vyznamenání za umění a vědu zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Vyznamenání za umění a vědu ovlivnil způsob, jakým lidé komunikují, pracují a hrají si. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Vyznamenání za umění a vědu a jak by to mohlo dále formovat naši společnost v nadcházejících letech.
Vyznamenání za umění a vědu | |
---|---|
Ehrenzeichen für Kunst und Wissenschaft | |
Uděluje Rakousko-Uhersko | |
Založeno | 1887 |
Zrušeno | 1918 |
Stát | Rakousko-Uhersko |
Heslo | Literis et Artibus |
Zakladatel | František Josef I. |
Třídy | 1 |
Popis | oválná zlatá medaile s poprsím Františka Josefa I., ovinutá zlato-černým věncem a převýšená císařskou korunou |
Vyznamenání za vědu a umění (německy: Ehrenzeichen für Kunst und Wissenschaft), také zvané literis et artibus („Vědám a umění“ – řádové heslo), založil císař František Josef I. roku 1887 jako rakousko-uherské vyznamenání pro vědce a umělce. Zanikl v roce 1918.
Vyznamenání nahradilo dosud udělované zlaté medaile „Literis et artibus“, které nebyly určeny k nošení a bylo řídce udělováno za kulturní a vědecké zásluhy. Medaile byla udělována v jednom stupni a nosila se na červené stuze kolem krku. Ideově, heslem a barvou stuhy na něj navazuje Čestný odznak Za vědu a umění Rakouské republiky.
Z Čechů je nosil například Antonín Dvořák, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík, Jaroslav Vrchlický, Jaroslav Goll a Antonín Randa.