Wangerooge
V lidské historii hrál Wangerooge zásadní roli ve vývoji společnosti. Od svého vzniku upoutal Wangerooge pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Tento fenomén zanechal nesmazatelnou stopu v kultuře, politice, technologii a všech aspektech moderního života. V tomto článku prozkoumáme vliv Wangerooge v průběhu času a analyzujeme jeho dopad na dnešní svět. Od svých počátků až po současnou relevanci je Wangerooge nadále tématem debat a fascinace pro vědce, odborníky i nadšence.
| Wangerooge | |
|---|---|
 | |
  Wangerooge | |
| Stát |  Německo |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 53°47′23″ s. š., 7°53′43″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | 3 m n. m. |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 1 197[zdroj?][kdy?] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wangerooge je dunový ostrov, který je nejvýchodnějším z Východofríských ostrovů. Jako jediný ostrov z této skupiny nepatřil do Východního Fríska. Název ostrova se skládá ze starého označení pro louku (wanga) a fríský výraz pro ostrov (oog).
Geografie
Délka ostrova je 8,5 km a šířka 2,2 km. Ostrov je od pevniny vzdálený přibližně 7 kilometrů. Nejvyšší bod ostrova je na vrcholu písečné duny 17 m n. m. Podnebí ostrova je ovlivněno Golfským proudem, s velmi malými teplotními rozdíly. Za rok bývá 50 dní mrazových.
Historie
Podle jedné z teorií ostrovy vznikly kolem roku 3000 př. n. l. jako písečné naplaveniny na mělkém dnu. Díky tomu nejsou na ostrově Wangerooge žádné nálezy z prehistorie.
První zmínky o osídlení ostrovů se objevuje v roce 1306 v dohodě mezi Brémami a Frisian Gau Östringen. Další zmínka se objevuje v roce 1327 v dokumentech o propuštění kapitána lodi Thitharda, který se měl zde narodit, kvůli bouři skončila jeho loď v rukou hraběte z Holandska. Je pravděpodobné, že se na ostrově nacházel kamenný hrad, který měl podobu kamenného domu. V dolnoněmecké námořní knize z roku 1470 je tento dům zaznamenán jako orientační bod. V roce 1570 se uvádělo, že obec na ostrově tvoří kostel a přibližně 50 domů. Ostrov o vánocích roku 1717 zasáhla povodeň, které ostrov poničila zůstalo zde 150 lidí a přibližně 28 domů. Další povodeň v roce 1855 na Nový rok ostrov rozdělila na tři samostatné ostrovy, 233 lidí oblast opustilo. Na ostrově zůstalo 83 lidí. V roce 1871, kdy se ostrov dostal pod vládu Pruska, byl ostrov opět spojen do jednoho ostrova.
Na ostrově se během druhé světové války nacházela posádka. Jednalo se přibližně o 5000 mužů. Ostrov byl chráněn proti leteckým i námořním útokům. Dne 25. dubna 1945 byl ostrov bombardován letadly RAF a kanadského letectva. Během patnáctiminutového útoku na ostrov dopadlo asi 6 000 bomb. 300 lidí bylo zabito a bylo zničeno asi 50 procent budov na ostrově. Poblíž bažin jsou kráterová jezera, která vznikla v důsledku bombardování.
Reference
- ↑ REMMERS, Arend. Von Aaltukerei bis Zwischenmooren: die Siedlungsnamen zwischen Dollart und Jade. 1. Aufl. vyd. Leer: Schuster 314 s. ISBN 978-3-7963-0359-3.
- ↑ Klima Wangerooge, Deutschland - Klimadiagramm, Klimatabelle - WetterKontor. www.wetterkontor.de . . Dostupné online.
- ↑ Wangerooge - Geschichte. Der Mellumrat e.V. . . Dostupné online. (německy)
- ↑ Neujahrssturmflut 1854/'55 · Geschichte · virtual wangerooge. www.inselrundgang.de . . Dostupné online.
- ↑ Blick in die Vergangenheit · Geschichte · virtual wangerooge. www.inselrundgang.de . . Dostupné online.
- ↑ Wangerooge - Geschichte. Der Mellumrat e.V. . . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wangerooge na Wikimedia Commons
