Základní zákony Izraele

V tomto článku prozkoumáme Základní zákony Izraele z různých úhlů pohledu a ponoříme se do jeho důležitosti, dopadu a relevance v různých oblastech. Základní zákony Izraele je téma, které upoutalo pozornost odborníků a nadšenců a vyvolalo diskusi a úvahy o jeho důsledcích. Na těchto stránkách budeme analyzovat klíčové aspekty Základní zákony Izraele, od jeho historie až po jeho dnešní vývoj, včetně jeho vlivu na společnost a jeho budoucí projekce. Prostřednictvím rozhovorů, analýz a svědectví se snažíme osvětlit Základní zákony Izraele a nabídnout čtenáři ucelenou a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Připojte se k nám na této vzrušující cestě vesmírem Základní zákony Izraele!

Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael






Základní zákony Izraele (hebrejsky: חוקי יסוד, chukej jesod) jsou kapitoly nepsané ústavy Státu Izrael.

Pozadí

Stát Izrael nemá klasickou psanou ústavu. Přestože Deklarace nezávislosti slibuje, že ústava bude schválena do 1. října 1948, propastí mezi sekulárními a náboženskými představiteli vznikl rozpor, jenž znemožnil přijetí jednotného dokumentu. David Ben Gurion později prohlásil, že Izrael by měl vyčkat návratu většiny Židů do Izraele. Zbožní Židé odmítali představu, že jejich národ bude mít dokument, který bude mít větší autoritu než náboženské texty jako jsou Tóra, Tanach, Talmud a Šulchan aruch. Začátkem 90. let prohlásil vůdce Šasu, Arje Deri, že i kdyby v návrhu ústavy bylo Desatero, odmítl by se pod něj podepsat.

Kompromisní řešení navrhl člen Knesetu poslanec Hariri a tato rezoluce nesoucí jeho jméno byla přijata Knesetem 13. června 1950. Kompromis fakticky znamená, že budou jednotlivé kapitoly přijímány postupně prostřednictvím tzv. Základních zákonů. Ty by měly být v budoucnu spojeny a dohromady tak utvořit budoucí izraelskou ústavu. První Základní zákon – Kneset – byl přijat Třetím Knesetem v roce 1958. Ostatní Základní zákony byly schvalovány v nepravidelných intervalech. Jejich pozice v izraelském právním systému je do značné míry specifická. Pro jejich změnu je potřeba absolutní většina poslanců (minimálně 60), v určitých situacích i tzv. zvláštní většina. Při posuzování rozporu dílčích zákonů se Základními zákony u Nejvyššího soudu je takové posuzování prioritní. Právní vahou se tedy řadí spíše mezi roviny ústavní, přestože ústava v Izraeli doposud neexistuje. Do současné doby bylo přijato celkem dvanáct Základních zákonů, avšak v současnosti je v platnosti jedenáct Základních zákonů.

V současné době jsou v přípravě další Základní zákony. Patří mezi ně: „Legislativa“, „Práva v procesu“ a „Svoboda projevu a sdružování.

Odkazy

Reference

  1. The Revealer. Church v. State, Israeli Style. . Dostupné online Archivováno 16. 2. 2005 na Wayback Machine..
  2. Čejka, M., JUDr. Právní řád Státu Izrael a Common Law . Dostupné online Archivováno 14. 10. 2015 na Wayback Machine..

Literatura

  • Cohen, Asher and Bernard Susser. Israel and the Politics of Jewish Identity: The Secular-Religious Impasse. Johns Hopkins University Press, 2000.
  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. 
  • Jacobsohn, Gary J. Apple of Gold: Constitutionalism in Israel and the United States. Princeton University Press, 1994.
  • Mazie, Steven V. Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State. Lexington Books, 2006.

Externí odkazy