V dnešním světě získal Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska nesporný význam v mnoha oblastech naší společnosti. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni se Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska stal tématem zájmu, které vyvolává diskuse, úvahy a akce. Od svého dopadu na duševní zdraví až po vliv na globální ekonomiku, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska vzbudil zájem akademiků, odborníků a občanů, kteří se zajímají o pochopení, analýzu a případně zlepšení současné situace ve vztahu k této problematice. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska a jeho důležitost v každodenním životě, stejně jako možné přístupy k řešení jeho výzev a příležitostí.
Číslo IPA | 319 |
---|---|
Znak IPA | ɪ |
Znak SAMPA | I |
Zvuková ukázka |
Číslo IPA | 301 |
---|---|
Znak IPA | i |
Znak SAMPA | i |
Zvuková ukázka |
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem i, číselné označení IPA je 301, ekvivalentním symbolem v SAMPA je i.
Při krátké kvantitě je tendence k centralizované výslovnosti, což se v IPA se označuje symbolem ɪ, číselné označení IPA je 319, ekvivalentním symbolem v SAMPA je I.
Při krátké výslovnosti mají samohlásky v extrémních polohách „vokalického čtyřúhelníku“ tendenci k centralizované výslovnosti (krátký čas na to, aby se mluvidla dostala do krajních poloh). V tomto případě je samohláska více otevřená a jazyk se nachází více vzadu.
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem I, i nebo Y, y. Délka samohlásky se vyznačuje čárkou nad písmenem Í, í nebo Ý, ý. Rozlišení „měkkého“ <i> a „tvrdého“ <y> je v pravopisu dáno historicky. „Tvrdé“ <y> se v minulosti vyslovovalo jako střední hláska , již od středověku se však tento rozdíl ve výslovnosti vytratil a dnes se obě hlásky rozlišují jen v některých nářečích severní Moravy a Slezska.
Krátké <i, y> se obvykle vyslovuje centralizovaně .
Na Moravě je tendence tuto hlásku vyslovovat více uzavřeně, v Čechách, zejména v Praze, je naopak tendence k otevřenější výslovnosti.
Přední | Téměř
přední |
Střední | Téměř
zadní |
Zadní | |
Zavřená | |||||
Téměř zavřená | |||||
Polozavřená | |||||
Středová | |||||
Polootevřená | |||||
Téměř otevřená | |||||
Otevřená | |||||
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích,
znak vpravo označuje zaokrouhlenou samohlásku. |