Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska

V dnešním světě získal Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska nesporný význam v mnoha oblastech naší společnosti. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni se Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska stal tématem zájmu, které vyvolává diskuse, úvahy a akce. Od svého dopadu na duševní zdraví až po vliv na globální ekonomiku, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska vzbudil zájem akademiků, odborníků a občanů, kteří se zajímají o pochopení, analýzu a případně zlepšení současné situace ve vztahu k této problematice. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska a jeho důležitost v každodenním životě, stejně jako možné přístupy k řešení jeho výzev a příležitostí.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA319
Znak IPAɪ
Znak SAMPAI
zvuk Zvuková ukázka
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA301
Znak IPAi
Znak SAMPAi
zvuk Zvuková ukázka

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem i, číselné označení IPA je 301, ekvivalentním symbolem v SAMPA je i.

Při krátké kvantitě je tendence k centralizované výslovnosti, což se v IPA se označuje symbolem ɪ, číselné označení IPA je 319, ekvivalentním symbolem v SAMPA je I.

Charakteristika

  • Otevřenost: zavřená samohláska. Jazyk se nachází ve vysoké rovině, ústa jsou co nejméně otevřena tak, aby nevznikal šum.
  • Přední samohláska – jazyk se nachází v maximálně přední poloze.
  • Zaokrouhlenost: nezaokrouhlená samohláska. Rty nejsou při artikulaci zaokrouhleny.

Při krátké výslovnosti mají samohlásky v extrémních polohách „vokalického čtyřúhelníku“ tendenci k centralizované výslovnosti (krátký čas na to, aby se mluvidla dostala do krajních poloh). V tomto případě je samohláska více otevřená a jazyk se nachází více vzadu.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem I, i nebo Y, y. Délka samohlásky se vyznačuje čárkou nad písmenem Í, í nebo Ý, ý. Rozlišení „měkkého“ <i> a „tvrdého“ <y> je v pravopisu dáno historicky. „Tvrdé“ <y> se v minulosti vyslovovalo jako střední hláska , již od středověku se však tento rozdíl ve výslovnosti vytratil a dnes se obě hlásky rozlišují jen v některých nářečích severní Moravy a Slezska.

Krátké <i, y> se obvykle vyslovuje centralizovaně .

Na Moravě je tendence tuto hlásku vyslovovat více uzavřeně, v Čechách, zejména v Praze, je naopak tendence k otevřenější výslovnosti.

V jiných jazycích

Přední
Téměř
přední
Střední
Téměř
zadní
Zadní
Zavřená
i • y
ɨ • ʉ
ɯ • u
ɪ • ʏ
• ʊ
e • ø
ɘ • ɵ
ɤ • o
ɤ̞ • 
ɛ • œ
ɜ • ɞ
ʌ • ɔ
a • ɶ
ɑ • ɒ
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích,
znak vpravo označuje zaokrouhlenou samohlásku.
Samohlásky (viz též IPA, Souhlásky)

Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA,
které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně