Zlatý kopec (Přezletice)
V dnešním světě se Zlatý kopec (Přezletice) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému významu v kulturní, sociální, vědecké nebo technologické oblasti, Zlatý kopec (Přezletice) se stal klíčovým referenčním bodem v současné společnosti. V průběhu let podnítil Zlatý kopec (Přezletice) zvědavost výzkumníků, akademiků, profesionálů a fandů a vytvořil obrovské množství znalostí a debat na toto téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zlatý kopec (Přezletice), analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme globální vizi jeho důležitosti a relevance dnes.
| Zlatý kopec | |
|---|---|
_(1).jpg) | |
| Vrchol | 250 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Česká tabule / Středočeská tabule / Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kojetická pahorkatina / Přezletická tabule |
| Souřadnice | 50°10′6″ s. š., 14°34′24″ v. d. |
  Zlatý kopec | |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý kopec (250 m n. m.) je vrch v geomorfologickém celku Středolabská tabule, nacházející se v okresu Praha-východ poblíž sv. okraje hlavního města Prahy. Proslavil se jako významná archeologická lokalita.
Popis
Tento nevýrazný kopec leží asi kilometr severně od okraje obce Přezletice a kilometr jihovýchodně od Veleně. Nad okolní rovinatý terén vystupuje pouze o několik desítek metrů. Je tvořen zejména buližníkem, porost tvoří řídký listnatý les.
Objev paleontologické lokality
Po skončení 1. světové války se jeho majitelem stal Antonín Nedorost, který byl příslušníkem československých legií a obdržel jej za svoji účast v bojích na frontě v Rusku. Poblíž vrcholu zde začal těžit kámen; v kamenolomu byly ve třicátých letech 20. století objeveny velké kosti. Antonín Nedorost je odnesl k ohledání do Národního muzea v Praze profesoru Zázvorkovi; ten je identifikoval jako zvířecí kosti staré asi milion let.
Archeologický výzkum
Roku 1945 byly na Zlatém kopci nalezeny kamenné nástroje, které byly datovány do období staršího paleolitu. První vědecké pojednání o těchto nálezech sepsal profesor Janusz Krzysztof Kozlowski z univerzity v Krakově. Ještě po řadu let však přetrvávaly pochybnosti o věrohodnosti této interpretace. Konečný důkaz o její správnosti podal až český archeolog Jan Fridrich, který se výzkumem lokality začal zabývat v roce 1967. Cílený archeologický výzkum na Zlatém kopci pak probíhal v letech 1975 až 1991. Zachovaly se zbytky lidského obydlí – základového valu chaty, ohniště a místa s odpadky kostí. Mezi nalezenými nástroji byly sekáče, pěstní klíny, špičáky, drasadla a nožovité kusy. Významný byl nález přiostřeného zlomku srnčí kosti, který patří mezi světově první doklady broušení předmětů. Bylo určeno, že se jednalo o sídliště člověka vzpřímeného, který zde žil před asi 750 tisíci lety. Objevená část zubu – stoličky byla dlouho považována za pozůstatek člověka; dnes se zdá pravděpodobnější, že se jedná o zub medvěda. Velká část naleziště o rozloze necelých 200 m² zůstává doposud neprozkoumaná.
Současnost
Zlatý kopec je v současnosti majetkem obce Přezletice. Její současný územní plán zde předpokládá vznik archeologického parku a naučné stezky.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Střední Polabí. www.mistopis.eu . . Dostupné online.
- ↑ a b NASREGION.CZ. V místě nejstaršího výskytu člověka vyroste archeopark?. Náš REGION . 2020-06-04 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01.
- ↑ Obec Přezletice | Archeologické naleziště. prezletice.cz . . Dostupné online.
- ↑ Přezletice, sídliště Zlatý kopec - archeolog.cz. www.archeolog.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý kopec na Wikimedia Commons - Archeologické naleziště Zlatý kopec
