V tomto článku se budeme zabývat tématem Úplatek z analytické a kritické perspektivy s cílem vyvolat konstruktivní debatu o tomto tématu, které je dnes tak aktuální. Ponoříme se do jeho různých aspektů, prozkoumáme jeho dopad na společnost, jeho historické důsledky a jeho projekci do budoucnosti. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy se snažíme nabídnout komplexní a vyvážený pohled na Úplatek s cílem obohatit znalosti a povzbudit k hluboké reflexi tohoto vysoce důležitého tématu.
Úplatek je podle trestního zákoníku „neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.“
Trestní zákoník, Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, díl 3., Úplatkářství, uvádí v souvislosti s úplatkem tyto trestné činy:
Trestní sazba se u přijetí úplatku zvyšuje, pokud si pachatel chtěl získat velký prospěch nebo pokud to byla úřední osoba. Také trest za úplatkářství může být vyšší, pokud měl přinést velký prospěch, způsobit značnou škodu nebo pokud čin spáchal vůči úřední osobě. „Obstaráváním věcí obecného zájmu“ se pak rozumí nejen činnost orgánů veřejné moci, ale i jiná činnost, pokud jsou jí uspokojovány sociální, kulturní, materiální a jiné potřeby občanů. Na řádném a nestranném plnění takové činnosti musí mít zájem celá společnost, proto jí je i např. zpracování soudního znaleckého posudku nebo dokonce výkon funkce rozhodčího sportovního utkání.
Úplatky patří mezi nejčastější formy korupce, protože oběma stranám může přinést značný, i když neoprávněný prospěch. Uplácející osoba dosáhne svého snáze nebo rychleji, kdežto uplácená osoba získá úplatek. Tento prospěch je ale obvykle na škodu státu nebo veřejné instituci – například pokud policista za úplatek neuloží pokutu. Pokud je cílem úplatku dosáhnout neoprávněného zvýhodnění vůči jiným osobám, jako například úplatek za urychlení úředního výkonu, poškozuje takové jednání druhé uchazeče. K uplácení dochází zvláště často tam, kde je o nějakou věc nebo službu nouze, pokud je úřední jednání zvlášť složité, nákladné nebo zdlouhavé a podobně.