Šém (biblická postava)

V příštím článku se ponoříme do fascinujícího světa Šém (biblická postava). Od jeho počátků až po jeho význam dnes prozkoumáme všechny aspekty tohoto zajímavého tématu. Objevíme jeho dopad na společnost, jeho vliv v různých oblastech a jak se vyvíjel v čase. Širokým a podrobným přístupem analyzujeme jeho různé aspekty, abychom nabídli kompletní a obohacující panorama. Připojte se k nám na této cestě poznání a objevů o Šém (biblická postava).

Šém
Narozeníasi mezi lety 1556 až 1558 od stvoření Adama; tj. roky 100 až 98 před potopou
Úmrtíasi rok 2156 nebo 2158 od stvoření Adama; tj. roky 500 až 502 po potopě (žil 600 let)
PotomciÉlam, Ašúr, Arpakšád, Lúd, Aram
OtecNoe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šém (hebrejsky שֵׁם‎, doslova: „Jméno“) je jeden ze tří synů Noema. V Bibli je o něm první zmínka v knize Genesis a jeho jméno se též vyskytuje ještě v 1. Paralipomenon, kde však figuruje už jen jako jméno v genealogickém seznamu.

Příbuzenstvo

V Bibli a židovské tradici

Šém se narodil přibližně kolem pětistých narozenin svého otce. David Gans ve své kronice uvádí, že se tak stalo v roce 1558 od stvoření světa, což odpovídá rozmezí let 2203–2204 před naším letopočtem, dva roky po narození svého staršího bratra Jáfeta. Z Bible o něm stejně jako v případě Cháma a Jáfeta víme jenom to, že se svými manželkami, otcem a matkou byli ušetřeni zkázy při potopě světa. Po potopě projevil úctu svému otci tím, že společně s Jáfetem přikryl jeho nahotu, čímž dal jasně najevo, že lpí na dodržování sedmi noachidských přikázání. Jinak se v Bibli jeho jméno prakticky nevyskytuje. Podle biblické chronologie však Šém přežil mnoho svých potomků v následujících pokoleních včetně Abraháma – praotce izraelského národa. Podle židovské tradice Šém založil akademii, v níž učil zájemce z následujících generací tomu, co se naučil od svých otců, a učil se u něj ještě i Abrahámův vnuk Jákob v mezidobí, než se usadil u svého strýce Lábana poté, co prchl od svých rodičů před hněvem svého bratra Ezaua. Židovská tradice navíc identifikuje Šéma s králem a knězem Melchisedechem a tvrdí o něm, že se narodil bez předkožky a splňoval tedy základní podmínku brit mila. Podle tradice měl tento kněz dceru Támar, s níž měl Jákobův syn Juda syny Perese a Zeracha.

Reference

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 454. 
  2. 1Pa 1, 4 (Kral, ČEP)
  3. Gn 5, 32 (Kral, ČEP)
  4. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 35. 
  5. Gn 10, 21 (Kral, ČEP)
  6. Gn 6, 18 (Kral, ČEP)
  7. 1Pt 3, 20 (Kral, ČEP)
  8. Gn 9, 23 (Kral, ČEP)
  9. Časopis Šavua tov 55/5768, str. 2. www.olam.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  10. Raši ke Gn 14:18
  11. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 288. 
  12. PECARIC, Sacha. Tora Pardes Lauder: przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. 4. vyd. Svazek 1. Bereszit. Kraków: Pardes, 2006. ISBN 83-88879-02-2. S. 42. 
  13. PECARIC, Bereszit, str. 246
  14. Gn 38, 29 (Kral, ČEP)
  15. Gn 38, 30 (Kral, ČEP)

Externí odkazy