Michael Ade-Ojo

Agbàgogan Michael Ade-Ojo, OON (yin jiji to Ayidosun 14, 1938) e yin ajọwatọ Naijilia-nu huhlọnọ daho de podọ dowatọ wehọmẹ alavọ Elizade tọn to Ilara-Mokin Ayimatẹn Ondo tọn, Naijilia.

Bẹjẹeji Gbẹzan etọn tọn

Michael Ade-Ojo yin yinyọnẹn taidi "Agbàgogan" e yin ayọnu de he wa sọn hùwaji-whèyihọ Ayimatẹn Ond tọn, Naijilia bo yin jiji podo jijiyinkọ lọ Michael Adeniyan Ojo to Ayidosun 14, 1938, to Ilara-Mokin, he yin otò pẹvi de to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ. E yin jiji do whẹndo Agbàgogan Solomon Ojo he ko basi matintọ mẹ (c.1878-1956), mẹhe yin the Lisa of Ilara-Mokin, podo whesi Beatrice Ademolawe Ojo po (1891-1991), bo yin ovi atọ́ntọ to ovi ṣidopo mẹ. Otọ́ etọn da asi atọ̀n (3). Onọ etọn, Ademolawe, wẹ yin ovi atọ̀ntọ Fatunsin tọn, oviyọnnu fakàntọ Erubuola tọn. E yi wehọmẹ St. Michael's Anglican School, Ilara-Mokin, Ayimatẹn Ondo tọn, to Naijilia sọn (1944-1950). E sọ wa yi wehọmẹ Imade College, Owo, to Naijilia sọn (1954-1958) to fihe e mọ gbedewema West Africa School Certificate yi te. E zindonukọn nado yi wehọmẹ alavọ Nsukka (UNN) to 1961, to fihe e mọ gbedewema daho Bachelor of Arts (B.A.) degree in Business Administration yi te to owhe 1965.

Wadotana etọn lẹ

Agbàgogan Michael Ade-Ojo wẹ yin dowatọ wehọmẹ alavọ Elizade tọn, to Ilara Mokin, Ayimatẹn Ondo podo Elizade motors po. To egbehe, azọ́nwhe he Ade Ojo bẹjẹeji podo alọgọ azọ́nwatọ dopo gee tọn po to 1971 ko lẹzun ogbẹ daho de podo azọ́nwhe susu lẹ he to awukọndopọ hẹ taidi Toyota Nigeria Limited, Mikeade Investment Co. Ltd, Mikeade Property Dev. Co. Ltd, Classic Motors Ltd, Elizade Autoland Nigeria, Okin Travels Ltd, Oodua Creations Ltd, podo susu devo lẹ po. Podọ to agọe, azinponọ Toyota Nigeria Limited, podo dowatọ Elizade Nigeria Limited, agbàgogan Michael Ade.Ojo, na nuhe hugan owhe ao (10y) e ko dugán do azọ́nwhe alihún Naijilia tọn ji taidi boṣiọ daho de. E bẹ alihún voovo lẹ sisa jẹeji taidi ohún Peugeot, Volkswagen, podo susu devo lẹ po, whẹpo e do basi dide nado sa ohún Toyata tọn kẹdẹ ehe wa lẹzun yinkọ whédo yetọn tọn to otogbo lọ mẹ. E whlẹnagbà hẹ visunnu etọn, Demola he to nukọn na azọ́nwhe Elizade Autoland tọn nado hún azọ́nwhe devo, the JAC, he yin ohún Chinese-nu lẹ tọn bo yi do basi yinkọ whédo devo to ṣẹnṣẹn mẹhe yiwana alihún lẹ to Naijilia. Ade Ojo, he dọdọ wadotana susu wẹ gbẹpo na Toyota to Naijilia, vẹ̀ mẹhe to nukunpedo azọ́nwhe JAC tọn nado ze afọdide oplọn sọn azọ́nwhe ohúnsatọ he to nukọn lẹ tọn mẹ gbọn tintẹnpọn nado yi otẹ̀n nukọn tọn do basi yanwle yetọn. E dọdọ, Mí jlo nado yin nukọntọ to azọ́nwhe ohúnsatọ lẹ tọn to Naijilia bosọ hẹn azọ́nwhe JAC tọn nado lẹzun awetọ kavi yi aga hugan Toyota lọsun. N'jlo na mọ agbàwhinwhlẹn dagbe to azọ́nwhe ohún sisa tọn he yin zize do alọ ṣie mẹ to Naijilia. Ade Ojo jẹ gbetatò etọn Ilara-Mokin diọ ji do otòho ajọwiwa tọn gbọn azọ́n he e to wiwa gbọn fi voovo lẹ to lẹdo lọ mẹ. Togbogán Muhammadu Buhari dọnudo azinponọ Elizade Motors tọn, agbàgogan Michael Ade-Ojo dile e basi hunwhẹ jijizan owhe 80 tọn to Ayidosun 14. Malam Garba Shehu, Alọgọtọ vonọtaun do Togbogán na linlin podo yindidi po to oho etọn mẹ to azangaagbe dọ nudọdomẹ Togbogán lọ tọn bẹ wekanhlanmẹ nudọdomẹ tọn na agbàgogan Ade-Ojo. Togbogán Buhari hopodona lẹdo ajọwatọ lẹ tọn, whédo podo họntọn agbàgogan Ade-Ojo tọn po nado jaya hẹ "ajọwatọ huhlọnọ daho de to whenuena e to hunwhẹ jijizan etọn owhe 80 basi to Ayidosun 14, 2018".

Titobasinanu he mẹ e yin dopo to hagbẹ yetọn te lẹ

Gbẹzan mẹdetiti tọn

Agbàgogan Ade-Ojo wlealọ hẹ asi etọn tintan Elizabeth Wuraola Ade-Ojo to Afínplọsun 26,1966, to Enugu, Naijilia, to whenuena ye pe yede to wehọmẹ alavọ Nsukka tọn. E yí yinkọ etọn tintan Elizabeth podo awetọ po, Ade, do do yinkọ na azọ́nwhe etọn Elizade. E wa yidogọna yinkọ lọ gbọn bibla yinkọ awetọ edetiti tọn podo godo tọn Ojo to godo mẹ nado lẹ do Ade-Ojo. Ovi etọn lẹ bẹ Adeola Ade-Ojo, aṣọbayitọ de, Olakunle Ade-Ojo, ajọwatọ de, podo Ademola Ade-Ojo, ajọwatọ de po ga. Ovisunnu etọn awe lẹ wẹ to nukunpedo azọ́nwhe Toyota tọn to Naijilia. Asi etọn basi matintọ bọ e da asi devo to godo mẹ ehe yin Taiwo Ade-Ojo to 2012.

Alọdlẹndonu lẹ

Sọ pọn

  1. "Aes-edu.net". www.aes-edu.net. Retrieved 2018-01-02.