V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Černovská tragédie a její dopad na dnešní svět. Od svých počátků až do současnosti hraje Černovská tragédie zásadní roli v různých aspektech společnosti a zanechává nesmazatelnou stopu v kultuře, technologii, politice a mnohem více. Na následujících stránkách podrobně prozkoumáme, jak se Černovská tragédie vyvíjel v průběhu času, jeho vliv v různých oblastech a jak nadále utváří naši současnost a budoucnost. Černovská tragédie.
Černovská tragédie | |
---|---|
Pamětní deska v Černové | |
Stát | Slovensko |
Místo | Černová |
Souřadnice | 49°5′30″ s. š., 19°15′20″ v. d. |
Datum | 27. října 1907 |
Zemřelých | 15 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černovská tragédie (slovensky Černovská tragédia, maďarsky Csernovai tragédia) je označení masakru, ke kterému došlo 27. října 1907 v Černové, dnes části Ružomberku.
Došlo k němu během protestů proti vysvěcení kostela Panny Marie Růžencové, které měl provést namísto suspendovaného místního rodáka Andreje Hlinky maďarsky hovořící slovenský kněz Martin Pazúrik. V panice vydal velitel četníků bez varování v maďarštině rozkaz "Lőni!" (střílet) do protestujících. 15 protestujících bylo zastřeleno a desítky zraněny, z toho několik těžce. Proti násilnému řešení protestovali ve vídeňské říšské radě také čeští poslanci František Modráček (29. 10. 1907), Tomáš Garrigue Masaryk a P. Isidor Zahradník (30. 10. 1907).
Ohlas této události v rakousko-uherském a světovém tisku (významnou aktivitu vyvíjel zejména norský literát Bjørnstjerne Bjørnson, který na událost upozornil evropskou veřejnost) vyvolal vlnu solidarity se Slováky, zviditelnil Slováky ve světě a obrátil pozornost na národnostní politiku v Uhersku.