Špilberk (katastrální území)
V dnešním světě se Špilberk (katastrální území) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní životy lidí, jeho vlivu na globální ekonomiku nebo jeho roli ve vývoji technologií, Špilberk (katastrální území) je tématem, které nadále vyvolává diskuse a analýzy v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a perspektivy Špilberk (katastrální území) s cílem poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Již zrušené katastrální území Špilberk se rozkládalo do druhé poloviny 60. let 20. století ve střední části moderní brněnské městské části Brno-střed. Jeho jádro tvořil hrad Špilberk, téměř celý přilehlý park a domy na rohu Husovy a Údolní ulice.
Historický přehled
Samostatné katastrální území Špilberk vzniklo pravděpodobně proto, že roku 1620 byl v důsledku bělohorské porážky hrad Špilberk s přilehlým okolím císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován. Katastrální území Špilberk zahrnovalo do roku 1940 jen hrad Špilberk, téměř celý přilehlý park, fortifikační území mezi hradem a městským opevněním při ulici Husova (západní části domů Husova 10, 12, 14, Besední 17, a celé domy Husova 18 a 20) a domy Husova 9, 11, 13, 15 a 17, Údolní 1 a 3, Pekařská 4 a 6, Pellicova 1a, 1b, 2a, 2b a 3. Severní hranice sledovala jižní hranici zahrad patřících k domům na jižní straně Údolní ulice.
Roku 1940 byly při první katastrální reformě Brna ke katastru Špilberku připojena část katastru Křížové a nepatrná okrajová část katastrálního území Staré Brno a Vídeňka. Roku 1942 pak bylo ke Špilberku připojeno celé tehdy zrušené katastrální území Švábská, téměř celé tehdy zrušené katastrální území Malá Nová Ulice, malá okrajová část katastrálního území Velká Nová Ulice a Červená (domy Pekárenská 2, 4, 6, 8, 10 a 14), severní část tehdy zrušeného katastrálního území Pekařské, severní část tehdy zrušeného katastrálního území U Svaté Anny (domy na severní straně Anenské ulice), nepatrná část tehdy zrušeného katastrálního území V Jirchářích a nepatrná část původního katastrálního území Město Brno (dům Husova 7 a Komenského 3 a 4). Zároveň katastrální území Špilberk ztratilo ve prospěch Města Brna východní stranu Husovy ulice. Hranici nyní tvořily ulice Úvoz, Gorkého, Veveří, Pekárenská, Kounicova, Žerotínovo náměstí, Komenského náměstí, Husova, Pekařská, Leitnerova, Anenská, a opět Pekařská.
Při radikální druhé katastrální reformě Brna z let 1966–1969 pak bylo katastrální území Špilberk zrušeno. Celý původní katastr Špilberku byl tehdy připojen k Městu Brnu, území připojená ke Špilberku v letech 1940 a 1942 byla nově rozdělena mezi moderní katastrální území Město Brno, Staré Brno a Veveří.
Vývoj správní příslušnosti od roku 1947
- 1947–1949 – katastrální území Špilberk bylo součástí městského obvodu Brno I.
- 1949–1954 – katastrální území Špilberk rozděleno mezi městské obvody Brno I. (především celý původní katastr Špilberku), Brno II. (severní část rozšířeného katastru) a Brno V. (jihozápadní část rozšířeného katastru).
- 1954–1971 (?) – katastrální území Špilberk rozděleno mezi městské obvody Brno I. (jižní část včetně celého původního katastru) a Brno II. (severní část rozšířeného katastru)
- 1971–1990 – většina již zrušeného katastrálního území Špilberk včetně původního katastru součástí městského obvodu Brno I., severní část součástí městského obvodu Brno II.
- od 1990 součást městské části Brno-střed.