Kolonie Nový dům je téma, které vyvolává zájem již mnoho let, protože se týká velkého počtu lidí v různých oblastech jejich života. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na osobnostní, profesní a sociální rozvoj jednotlivců. Postupem času byly provedeny četné studie a výzkumy pro lepší pochopení Kolonie Nový dům a jeho důsledků, což vedlo k vytvoření různých přístupů a teorií v tomto ohledu. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Kolonie Nový dům, od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost, s cílem poskytnout širokou a úplnou vizi tohoto tématu.
Kolonie Nový dům | |
---|---|
Kolonie Nový dům - obytný komplex 16 funkcionalistických rodinných domků | |
Lokalita | |
Charakter | čtvrť |
Městská část | Brno-Žabovřesky |
Obec | Brno |
Okres | Brno-město |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′21″ s. š., 16°34′16″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Žabovřesky |
Nadmořská výška | 205 m n. m. |
PSČ | 616 00 |
Kolonie Nový dům | |
Další údaje | |
Kód památky | 48688/7-8040 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolonie Nový dům je obytný komplex 16 funkcionalistických rodinných domů zbudovaných v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení v rámci Výstavy soudobé kultury v Brně (na území dnešní městské části Brno-Žabovřesky).
Od roku 1925 přecházela většina brněnských architektů k funkcionalismu, který se naplno prosadil při budování brněnského výstaviště a na jubilejní Výstavě soudobé kultury v Československu (u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky) roku 1928. Její součástí byla také kolonie Nový dům, která se stala první výstavou moderního bydlení v Československu.
S podnětem uspořádat výstavu moderního bydlení přišli stavitelé František Uherka a Čeněk Ruller (firma Uherka & Ruller). Pozemek nedaleko výstaviště na úpatí Wilsonova lesa (vymezený dnešními ulicemi Bráfova, Drnovická, Šmejkalova a Petřvaldská) městští architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt rozparcelovali a přizvali další autory k vytvoření projektů obytných domů s malometrážními i klasickými byty. Celkem vzniklo 16 domů, většinou s úspornými dispozicemi řadových domů, se železobetonovými konstrukcemi a výplňovým zdivem z tvárnic. Většina bytů byla vybavena typovým vestavěným nábytkem Jana Vaňka a jeho Bytové společnosti Standart.
Inspirací pro Nový dům byla moderní bytová kolonie Weissenhof ve Stuttgartu (tamní expozici moderního bydlení organizoval Ludwig Mies van der Rohe). Výstava byla tehdy významným experimentem, byl vydán katalog expozice obsahující i řadu teoretických textů. Na brněnský příklad pak v roce 1932 navázala pražská Osada Baba.
Součástí kolonie Nový dům jsou budovy s dnešními čísly orientačními: Bráfova 109 a 111, Drnovická 2–10, Petřvaldská 2–10 a Šmejkalova 144–148:
V rámci výstavy byl přímo na výstavišti postaven také jeden nájemní vzorový dům (autor: Josef Havlíček), pavilon pražské uměleckoprůmyslové školy s prodejnou a výstavní síní v přízemí a bytem v horních dvou podlažích (autor: Pavel Janák) a dům správce výstaviště (autor: Oldřich Starý).
V současnosti jsou některé domy památkově chráněny (Fuchsův, Gruntův a Starého). Řada domů je však přestavěná či zanedbaná.
Kolonie je jednou ze šesti Kolonií moderní architektury Werkbundu, které vznikly v Evropě mezi lety 1927–1932. Dalšími koloniemi jsou osada Baba v Praze, Weissenhof ve Stuttgartu, Werkbundsiedlung ve Vídni, osada WUWA ve Vratislavi a Neubühl v Curychu. Soubor těchto šesti osad byl v roce 2019 zařazen na seznam Evropského dědictví. Cílem projektu bylo odstranit bytovou nouzi po 1. světové válce a představit cenově dostupné bytové výstavby, což byl problém, s nímž se v té době potýkalo mnoho států Evropy.