V dnešním světě je Štefan Rais stále důležitější. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v kulturní sféře, Štefan Rais se stal tématem neustálého zájmu a debat. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Štefan Rais nesmazatelnou stopu v různých aspektech každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Štefan Rais a analyzujeme jeho dopad v různých kontextech. Od svého vzniku až po proměnu v průběhu času je Štefan Rais i nadále tématem zájmu a relevance, což podněcuje zvědavost výzkumníků, akademiků i nadšenců.
Štefan Rais | |
---|---|
Čs. ministr spravedlnosti | |
Ve funkci: duben 1950 – září 1953 | |
Předchůdce | Alexej Čepička |
Nástupce | Václav Škoda |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 8. srpna 1909 Gápel Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. dubna 1975 (ve věku 65 let) Bratislava Československo |
Příbuzní |
|
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | spisovatel, novinář a publicista |
Commons | Štefan Rais |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štefan Rais (8. srpna 1909 Gápel – 25. dubna 1975 Bratislava) byl slovenský a československý novinář a politik KSČ, v poúnorovém období ministr spravedlnosti.
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Členem KSČ se stal roku 1933. Za druhé světové války žil v exilu v Sovětském svazu a angažoval se jako redaktor rozhlasového vysílání a Československých listů. Byl aktivní v aparátu Kominterny. Po válce se vrátil do Československa. V období let 1945–1948 byl šéfredaktorem pražské redakce slovenského listu Pravda. Byl autorem propagandistických publikací. Do roku 1950 byl přednostou vnitropolitického odboru Kanceláře prezidenta republiky.
V dubnu 1950 se stal ministrem spravedlnosti v československé vládě Antonína Zápotockého. V této funkci doporučil prezidentu Gottwaldovi neudělit milost Miladě Horákové. Na postu setrval do září 1953. V květnu 1953 zasedl ve zvláštní komisi ÚV KSS, která posuzovala vrcholící proces s buržoazními nacionalisty.
Po odchodu z vlády pracoval v Československé tiskové kanceláři. V letech 1946–1966 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.