V tomto článku prozkoumáme fascinující svět František Veselý (politik) a vše, co obnáší. Od svého vzniku a vývoje až po dopad na současnou společnost byl František Veselý (politik) v průběhu let předmětem zájmu a debat. Dozvíme se o jeho významu v různých oblastech a také o různých úhlech pohledu, které v tomto ohledu existují. Prostřednictvím hloubkové a objektivní analýzy se snažíme lépe porozumět tomu, co František Veselý (politik) znamená a jak ovlivňuje naše životy. Od historických aspektů až po jeho relevanci v současném kontextu se tento článek snaží poskytnout úplný pohled na František Veselý (politik) a vše, co zahrnuje.
JUDr. František Veselý | |
---|---|
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1935 | |
2. ministr spravedlnosti ČSR | |
Ve funkci: 8. července 1919 – 25. května 1920 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Vlastimil Tusar |
Předchůdce | František Soukup |
Nástupce | Alfréd Meissner |
Starosta Benešova | |
Ve funkci: 1921 – 1921 | |
Předchůdce | František Novotný |
Nástupce | Antonín Dvořák |
Stranická příslušnost | |
Členství | realistická str. Č. pokroková str. Čs. pokroková str. nár. soc. |
Narození | 18. září 1863 Jičín Rakouské císařství |
Úmrtí | 24. září 1935 (ve věku 72 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Nový městský hřbitov v Benešově |
Choť | Milada Veselá, roz Erbenová |
Děti | Milada ?-Veselá, Svatopluk Veselý, Ctibor Veselý, Ludmila Kloudová-Veselá |
Profese | politik a advokát |
Commons | František Veselý (politik) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Veselý (18. září 1863 Jičín – 24. září 1935 Praha) byl český a československý advokát, politik, ministr spravedlnosti, poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu pokrokovou a později senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu socialistickou (dříve národní sociálové, pozdější národní socialisté).
Narodil se jako prvorozený syn do rodiny jičínského cukráře, jeho matka pocházela z měšťanské rodiny Kraciků, rovněž z Jičína. Když jeho matka v roce 1865 zemřela, oženil se jeho otec v témže roce následně podruhé. Otcova živnost však nevynášela, prosto svou druhu ženou i své děti roku 1873 opustil a odešel do Prahy. Františka začala následně vychovávat jeho babička z matčiny strany, vlastnící malý obchod v Jičíně.
Po ukončení studií na obecné škole nastoupil v Jičíně na gymnázium, kde roku 1881 odmaturoval. Zástupcem ředitele byl v té době František Lepař, s jehož syny Vladislavem a Zdeňkem se František později spřátelil. Později se zasnoubil s Miladou Erbenovou, jejíhož bratra Englberta doučoval jakožto mladšího spolužáka z gymnázia. V té době již působil zároveň jako koncipient v místní právní kanceláři, což ovlivnilo jeho pozdější volbu povolání.
Už v 90. letech 19. století se začal, tehdy jako advokát z Benešova, angažovat v politickém a veřejném životě, coby součást hnutí pokrokářů blízkého Tomáši Masarykovi, kterému dělal právního zástupce. Patřil mezi ty Masarykovy blízké, kteří ho přemlouvali, ať pokrokové hnutí zformuje v politickou stranu. Roku 1900 po hilsneriádě pak byla skutečně založena Česká strana lidová (neboli Realistická strana). Veselý se podílel na vypracování jejího programu.
Zasedal v jejím výkonném výboru. Tato skupina se později ustavila jako Česká strana pokroková a v roce 1912 po revizi programu jako Československá strana pokroková, jejímž předsedou se Veselý stal. Po svém návratu z Holandska jej 20. září 1914 jmenoval prof. T. G. Masaryk zástupcem dr. Přemysla Šámala v "České maffii". V letech 1917–1918 patřil mezi hlavní stoupence zachování pokrokové strany jako samostatné politické síly a odmítal její fúzi s jinými národně liberálními formacemi do České státoprávní demokracie (později Československá národní demokracie).
V letech 1918–1920 zasedal za pokrokáře v Revolučním národním shromáždění. V lednu 1920 se konal likvidační sjezd Československé strany pokrokové, kde její poslední předseda Otakar Krouský rozhodl o fúzi s národními socialisty. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal do roku 1935.
Zastával i vládní post. V první vládě Vlastimila Tusara (1919–1920) držel funkci ministra spravedlnosti.
Dcera Ludmila Kloudová-Veselá absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a roku 1929 se stala vůbec druhou akreditovanou advokátkou v Československu. Posléze působila jako místopředsedkyně Ženské národní rady, kde spolupracovala mj. s JUDr. Miladou Horákovou. (zdroj???)
Zemřel 1. ledna 1935 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Novém městském hřbitově v Benešově.