V dnešním světě má Adléta Míšeňská ve společnosti zásadní roli. Jeho vliv zasahuje do všech oblastí života, od politiky po populární kulturu. Den ode dne se Adléta Míšeňská stává relevantnějším a jeho dopad je cítit všude. V tomto článku podrobně prozkoumáme, jakou roli hraje Adléta Míšeňská v různých aspektech společnosti a jak se v průběhu času vyvíjela. Od svých počátků až po současný stav vyvolal Adléta Míšeňská nebývalý zájem, probudil debaty a úvahy u všech typů publika. Proto je nezbytné důkladně prozkoumat různé úhly obklopující Adléta Míšeňská, abychom pochopili jeho důležitost a věděli, jak se přizpůsobit jeho neustálým změnám.
Adléta Míšeňská | |
---|---|
Česká kněžna a královna (1192-3 a 1197-9) | |
Kněžna Adleta rozvedená a zapuzená soudem biskupským (J. Scheiwl, Illustrovaný svět, 1903) | |
Narození | po 1160 Míšeň |
Úmrtí | 2. únor 1211 Míšeň |
Pohřbena | Klášter Svatého kříže, Míšeň |
Předchůdce | Judita Durynská |
Nástupce | I. Heilwida, manželka Vladislava Jindřicha? II. Konstancie Uherská |
Manžel | Přemysl Otakar I. |
Manželkou panovníka | 1178–1199 |
Dynastie | Wettinové |
Otec | Ota II. Míšeňský |
Matka | Hedvika z Ballenstedtu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adléta Míšeňská (po 1160 – 2. února 1211), první manželka krále Přemysla I., pocházela z rodu míšeňských markrabat Wettinů a byla dcerou markraběte Oty II. Míšeňského.
Adléta se narodila nejspíš v roce 1160 a se svým manželem se seznámila v době vyhnanství od trůnu odstrčeného Přemysla. Svatba proběhla patrně v roce 1180.
Krátce po svatbě se mladí manželé mohli vrátit do Čech, kde se vlády ujal Přemyslův nevlastní bratr Bedřich. Za jeho vlády zastával Přemysl významnou pozici zvláště v českém vojsku, zvítězil nad moravským knížetem Konrádem Otou v bitvě u Loděnice a po Bedřichově smrti a odstoupení knížete Václava z trůnu byl roku 1192 nastolen na pražský stolec. Již v létě 1193 však byl Přemysl sesazen a donucen i se svou rodinou (jež se kromě syna rozrostla o tři dcery) k opětovnému exilu.
Adléta s dětmi se vrátila do Míšně ke svému bratrovi. Pravděpodobně v této době došlo mezi manželi k odcizení, které se Přemysl rozhodl řešit rázným způsobem.
V roce 1197 se Přemyslovi podařilo znovu získat knížecí stolec. Po přibližně dvacetiletém manželství snad roku 1198 zapudil svou ženu Adlétu. Jako formální důvod k rozvodu posloužil Přemyslovi čtvrtý stupeň příbuzenství. Podle některých historiků (Novotný, Žemlička) to byla Přemyslova „nespoutaná smyslnost“, podle jiných (Vaníček) pak prestiž, potvrzení královských ambicí a snaha o založení nové královské rodiny. Poněkud zvláštní je zavržení již dospělého syna Vratislava. Přemyslovi bylo té době již minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice.
Novou Přemyslovou manželkou se roku 1199 stala Konstancie, sestra uherského krále Emericha. Adléta požádala papeže Inocence III. o ochranu svého manželství a zajištění nástupnických práv pro syna Vratislava. Spolu se svými dětmi odešla ke svému bratru Ditrichovi a strýci Dedovi a ve Wettinech tak získal Přemysl nesmiřitelné nepřátele. Téhož roku se papež ve svém listu francouzskému kléru zmínil o „českém vévodovi“, který stejně jako francouzský král Filip II. August zapudil svou ženu a přijal cizoložnici.
Adléta se ještě nakrátko v letech 1204–1205 vrátila jako kněžna do Prahy, ale jednalo se jen o římským králem Filipem Švábským vynucené politické rozhodnutí. V roce 1205 Přemysl provdal svou a Adlétinu dceru Markétu za dánského krále Valdemara II. Ještě v průběhu roku 1205 porodila Konstancie Uherská syna Václava a král opětovně zapudil Adlétu, aniž bral ohled na potíže, které si tím mohl způsobit. Papež roku 1206 zahájil nový proces proti „nevhodnému“ manželství a Přemysl byl pro svou neposlušnost uvržen do církevní klatby.
Adléta zemřela v roce 1211. Inocenc III. nakonec legitimoval všechny královy děti z obou manželství a tím uznal svazek s Konstancií.
Počátkem 21. století se Adléta stala jednou z postav historických románů spisovatelky Ludmily Vaňkové Příběh mladšího bratra, Kdo na kamenný trůn a Cestou krále. V roce 2011 vydal spisovatel Vlastimil Vondruška první díl tetralogie Přemyslovská epopej nazvaný Velký král Přemysl I. Otakar, na jehož stránkách Adléta Míšeňská patří k protagonistům této historické fresky.
Česká kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Manželka Václava II.? |
Adléta Míšeňská 1192–1193 |
Nástupce: Hedvika, manželka Vladislava Jindřicha? |
Heilwida, manželka Vladislava Jindřicha? | 1197–1198 | - |
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Judita Durynská |
1198–1199 Adléta Míšeňská |
Nástupce: Konstancie Uherská |