Adriana Calcanhotto
V dnešním světě se Adriana Calcanhotto stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Jeho dopad sahá od osobní sféry až po společnost jako celek, vyvolává debaty, protichůdné názory a někdy prohlubuje propast mezi různými skupinami. V průběhu historie byl Adriana Calcanhotto předmětem studia, analýzy a reflexe, což nám umožnilo pochopit jej z různých úhlů pohledu, a tedy i jeho vliv na každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Adriana Calcanhotto, analyzujeme jeho vývoj, jeho důležitost a důsledky, které z toho plynou pro současnou společnost.
| Adriana Calcanhotto | |
|---|---|
.jpg) Adriana Calcanhotto (foto José Goulão) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Adriana da Cunha Calcanhotto |
| Narození | 3. října 1965 (58 let) Porto Alegre,  Brazílie |
| Žánry | MPB, pop music |
| Povolání | zpěvačka |
| Nástroje | kytara |
| Aktivní roky | 80. léta – dosud |
| Partner(ka) | Maitê Proença (do 2022) |
| Web | Oficiální stránky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adriana da Cunha Calcanhotto (* 3. října 1965, Porto Alegre, Brazílie) je úspěšná brazilská zpěvačka, kytaristka a skladatelka především stylu MPB a populární hudby.
Život a kariéra
Adriana pochází z hudební rodiny. Je dcerou Carlose Calcanhoty, bubeníka jazzové skupiny, a tanečnice. Hudbě se věnovala od dětství. V šesti letech dostala od dědečka svůj první hudební nástroj – klasickou kytaru. Později se začala věnovat také zpěvu.
Hudební kariéru zahájila hrou v barech a nočních klubech rodného Porto Alegre, později koncerty a účastí na festivalech po celé Brazílii. Koncem 80. let se přestěhovala do Rio de Janeira.
První sólové album Enguiço (1990) mělo značný úspěch, zejména píseň Naquela Estação, která zazněla v telenovele Raina da Sucata Sílvia de Abreu. V následujícím roce obdržela cenu Premio Sharp v kategorii „Objev roku“. Na svém druhém albu Senhas (1992) se již podílela také autorsky. Spíše experimentální charakter třetího alba A Fábrica do Poema z roku 1994 byl důsledkem nelibosti zpěvačky z přílišného mediálního zájmu. V roce 1995 zhudebnila několik básní portugalského básníka Mária de Sá-Carneira při příležitosti souborného vydání jeho díla. Další řadové album s názvem Maritmo vydala Calcanhotto po čtyřech letech. Album Adriana Partimpim z roku 2004, na kterém spoluúčinkuje mnoho známých brazilských umělců, je určeno především dětským posluchačům. V roce 2007 spoluúčinkovala Adriana Calcanhotto na slavnostním zahájení Panamerických her, které se konaly v brazilském Rio de Janeiru.
Diskografie
- Enguiço, 1990
- Senhas, 1992
- A Fábrica do Poema, 1994
- Maritmo, 1998
- Público - (Ao Vivo), 2000
- Cantada, 2002
- Perfil, 2003
- Adriana Partimpim, 2004
- Adriana Partimpim - O Show, 2005
- Maré, 2008
- Partipim Dois, 2009
- O Micróbio do Samba, 2011
- Multishow ao Vivo: Micróbio Vivo, 2012
- Partipim Tlês, 2012
- Olhos de Onda, 2014
- Loucura, 2015
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adriana Calcanhotto na španělské Wikipedii.
- ↑ Životopis na stránkách Allmusic
- ↑ a b Adriana Calcanhotto na stránkách allbrazilianmusic.com
- ↑ a b Profil Adriany Calcanhotto na stránkách Portugalského inštitútu. www.portugal.sk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-16.
- ↑ ESPNdeportes.com: Juegos Panamericanos - Calor, color y abucheos
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adriana Calcanhotto na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 25. 9. 2019 na Wayback Machine. (portugalsky)
- Profil na stránkách CliqueMusic Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine. (portugalsky, anglicky)
- Adriana Calcanhotto na stránkách Allmusic (anglicky)
