V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Alexandr Ivanovič Oparin a ponoříme se do jeho důležitosti a relevance v různých kontextech. V tomto směru budeme analyzovat jeho dopad a vliv na současnou společnost a také jeho vývoj v čase. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Alexandr Ivanovič Oparin, s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi na toto téma. Od jeho počátků až po současný stav tento článek přiblíží Alexandr Ivanovič Oparin z více úhlů a poskytne čtenáři komplexní a obohacující pochopení. Bezpochyby jde o fascinující téma, které si zaslouží podrobné prozkoumání.
Alexandr Ivanovič Oparin | |
---|---|
Narození | 2. března 1894 Uglič |
Úmrtí | 21. dubna 1980 (ve věku 86 let) Moskva, Rusko |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Lomonosovova univerzita |
Povolání | biolog, biochemik a chemik |
Zaměstnavatelé | Lomonosovova univerzita Bach Institute of Biochemistry RAS |
Ocenění | cena Kalingy (1976) Lomonosovova zlatá medaile (1979) Leninova cena Řád rudého praporu práce Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Ivanovič Oparin (rusky Алекса́ндр Ива́нович Опа́рин; 18. únorajul./ 2. března 1894greg. – 21. dubna 1980) byl ruský a sovětský biolog a biochemik, autor jedné z hypotéz vzniku života na Zemi procesem abiogeneze (chemické evoluce), tzv. hypotézy koacervátů.
Definoval (1922) a publikoval (1924) tzv. hypotézu koacervátů – hypotézu postupného vzniku života na Zemi z anorganických látek (abiogeneze), a to nejprve chemickými reakcemi, biochemickým procesem a nakonec biologickou cestou (evoluce, fylogeneze, ontogeneze, dědičnost, výběr). První fáze této hypotézy – přeměna anorganických látek na jednoduché organické – byla ověřena v roce 1952 v experimentu Stanleya Millera a Harolda Ureya. Výsledky experimentu byly zveřejněné v roce 1953 v University of Chicago.
V současné době byla hypotéza koacervátů jako celek opuštěna, protože neumí vysvětlit vznik genetického kódu, DNA apod.
Oparin byl nositelem titulů hrdina socialistické práce (1969), laureát Leninovy ceny (1974), držitel Lomonosovy zlaté medaile (1979) za výjimečné úspěchy v biochemii. Byl také oceněn pěti Leninovými řády.
Výběr z Oparinových děl.