V širokém světě Amsterdamské kanály existuje velká rozmanitost přístupů, názorů a pohledů. Složitost tohoto tématu/jednotlivce/události vyvolala postupem času nekonečné diskuse a debaty, které se staly ústředním prvkem v různých oblastech poznání. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Amsterdamské kanály upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších a nejzajímavějších aspektů Amsterdamské kanály a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v různých kontextech.
Amsterdamské kanály | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Kruhový systém kanálů okolo Amsterdamu ze 17. století | |
Smluvní stát | Nizozemsko |
Souřadnice | 52°21′53″ s. š., 4°53′19″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, iv |
Odkaz | 1349 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2010 (34. zasedání) |
Amsterdamské kanály tvoří více než sto kilometrů kanálů ("gracht"), přibližně 90 ostrovů a 1 500 mostů, které zajistily městu přezdívku „Benátky severu“.
Tři hlavní kanály Herengracht, Prinsengracht a Keizersgracht byly vykopány v 17. století během nizozemského „zlatého věku“. Tyto kanály vytvářejí soustředné půlkruhy kolem města, které se nazývají „Grachtengordel“ (tzv. kanálový opasek). Podél kanálů se nachází více než 1550 pamětihodností a významných budov. V roce 2010 byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amsterdamské kanály na slovenské Wikipedii.