V tomto článku se ponoříme do tématu Andreas Lackner, problému, který v poslední době vyvolal zájem a debatu. Andreas Lackner a jeho implikace v naší společnosti byly diskutovány z různých oblastí, proto je klíčové zabývat se tímto problémem vyčerpávajícím a objektivním způsobem. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s Andreas Lackner, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopady v současném kontextu. Podobně se zastavíme u různých úhlů pohledu, které existují kolem Andreas Lackner, s ohledem na názory a argumenty odborníků v této oblasti. V konečném důsledku je cílem tohoto článku osvětlit Andreas Lackner a nabídnout podrobný a vyvážený pohled, který čtenáři umožní plně porozumět této záležitosti a vytvořit si o ní vlastní úsudek.
Andreas Lackner | |
---|---|
Narození | 15. století |
Úmrtí | 1545 Hallein |
Povolání | sochař a řezbář |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Andreas Lackner (* před 1490 – 1545 Hallein) byl rakouský sochař z Dunajské školy, který byl prokazatelně aktivní v Halleinu v roce 1518.
O životě není nic známo, kromě rukopisné poznámky z doby kolem roku 1600 v knize Lichtpfennigbuch von Abtenau. Oltář z roku 1518 nese jeho jméno a uvádí původ z Hallein. Ze stylizace drapérií jeho soch je možné předpokládat, že se školil u Hanse Leinbergera.
Jediným známým a dokumentovaným dílem Andrease Lacknera je hlavní oltář z farního kostela v Abtenau (okres Hallein), který vytvořil ve spolupráci s malířem Ulrichem Bocksbergerem z Mondsee. Na zavřeném oltáři byly na křídlech byly čtyři malované scény ze života sv. Blasia. Ve středu oltáře byly tři sochy sv. biskupů se sv. Blasiem uprostřed a na křídlech reliéfy se scénami ze čtyř hlavních liturgických svátků. V predelle byly čtyři polopostavy církevních otců: sv. Augustina, Jiřího, Jeronýma a Ambrože a čtyři reliéfy ukazují truchlící Pannu Marii, sv. Annu samotřetí a Zvěstování, poslední dva jsou dnes ztracené.