V dnešním světě je Anna Friedlová-Kanczuská téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po módu se toto téma stalo nevyhnutelným bodem konverzace. Jeho dopad vyvolal debaty, kontroverze a významné změny ve společnosti. V tomto článku se blíže podíváme na to, jak Anna Friedlová-Kanczuská ovlivnil a označil před a po v našem způsobu myšlení a jednání. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory, které na toto téma existují, a také jeho relevanci dnes.
Anna Friedlová-Kanczuská | |
---|---|
Narození | 7. května 1913 Ostrava Rakousko-Uhersko |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | architektka a urbanistka |
Manžel(ka) | Evžen Friedl |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anna Friedlová-Kanczuská (* 7. května 1913 Ostrava) je česká architektka a urbanistka.
Po maturitě na gymnáziu vystudovala České vysoké učení technické v Praze v letech 1932–1937 v ateliéru profesora Antonína Engela. Její spolužačkou zde byla Vlasta Štursová-Suková. Poté pracovala v Ostravě jako samostatná architektka. Její manžel, Evžen Friedl byl po roce 1945 ředitelem městského stavebního úřadu a později hlavním architektem města Ostravy. Tragicky zahynul při leteckém neštěstí v roce 1954.
V roce 1946 byla členkou kolektivu, který zvítězil v soutěži na sídliště Bělský Les. Podle jejího návrhu bylo realizováno 15 třípatrových domů.
V letech 1948–1963 pracovala v Báňských projektech Ostrava, později v Hutním projektu Ostrava.