Anna Náprstková

V dnešním světě je Anna Náprstková téma, které získalo velký význam díky svému dopadu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost byl Anna Náprstková předmětem studia a debat odborníků z různých oborů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Anna Náprstková, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho vliv na populární kulturu. Kromě toho budeme analyzovat roli, kterou hraje Anna Náprstková v dnešních životech lidí, a její projekci do budoucnosti.

Anna Náprstková-Fingerhutová
Jan Vilímek: Anna Náprstková
Jan Vilímek: Anna Náprstková
Narození24. dubna 1788
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí20. října 1873 (ve věku 85 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníobchodnice a podnikatelka
DětiFerdinand Pravoslav Náprstek
Vojtěch Náprstek
Citát
V posledních měsících rozmnožil se počet almužníků až na 4000 měsíčně, i nemohu při nejlepší vůli vyhověti. Uvádím tedy ve známost, že od 1. března bude se chléb rozdávat jen starým a k práci neschopným osobám a jen takové budou míti přístup do dvora.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Náprstková (24. dubna 1788 Praha20. října 1873 Praha) byla česká podnikatelka a filantropka.

Život

Narodila se v Praze v rodině zámožných měšťanů mlynáře Vincence Homa a Josefy, roz. Draské. Zde navštěvovala Svatopetrskou školu. Na jaře 1795 jí během povodně utonul otec. Protože matka neměla na zaplacení školy, Anna si tzv. sobotáles odpracovávala sama, když uklízela třídu a posluhovala učiteli. V osmi letech jí onemocněla i matka. Rodina po smrti otce zchudla. Nejprve musela jít do služby sestra Barbora (1780–1852) a v jedenácti letech i Anna, která vstoupila do služby ke svému strýci. Po jeho smrti sloužila u druhého strýce, kterému vedla domácnost a pracovala také v jeho krupařském obchodě na Malé Straně. Zde se učila od svých příbuzných v obchodě a svou pílí pomáhala jeho rozvoji.

V únoru 1808 se provdala za Jana Nováka z Malé Strany. Spolu měli tři děti: Jana (1808–1828) – studoval filozofii, Antonína (1810–1836) a Rosalii (1817–1830). Po svatbě začali provozovat restauraci na Malé Straně, pak v Ostruhové ulici (dnes Nerudově) a na nakonec si v karlínské Invalidovně zřídili pro vojáky "stravovatelství a výčep". Vzala si k sobě svou matku a mladší sestru Madlenku. Později se odstěhovali do Karlína, kde otevřeli vývařovnu s obsluhou. Zde se Anna zdokonalila v obchodě. Později, když její sestra Barbora Serafínová ovdověla, přestěhovala se k nim a pomáhala jim s domácností a hospodařením. Státní bankrot v roce 1811 znehodnotil úspory a rodina přišla asi o 90 % majetku. Museli začít znovu a pronajali si tentokrát pivovar U Hermonů.

Po dvanácti letech manželství Anna ovdověla a v roce 1822 se provdala podruhé za sládka Antonína Fingerhuta (1775–1832). V roce 1880 bylo příjmení úředně změněno z Fingerhut na Náprstek.. Za manželem se přestěhovala na Havelské náměstí do pivovaru U Šturmů a v srpnu 1826 spolu zakoupili dům U Halánků na Betlémském náměstí. Zde byl pivovar a vinopalna. Roku 1832 Anna Náprstková ovdověla opět a ze třinácti dětí jí zbývali jen dva synové, Ferdinand a Vojta. Syna Vojtěcha podporovala jak v době jeho vyhnanství (odešel do emigrace do USA po potlačení revoluce v roce 1848 a strávil tam deset let), tak i později, kdy se stala mecenáškou aktivit vedoucích k založení dnešního Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Byla také jednou z prvních podporovatelek Amerického klubu dam, prvního českého ženského osvětového spolku, který se scházel v knihovně v domě U Halánků.

Získala značný majetek, který využívala na podporu chudých. První den v měsíci vždy rozdávala bochníky chleba nebo peněžitou almužnu. Mezi dráteníky, kteří procházeli zemí, byla známa jako panímaminka Náprstková. Podporovala i nemajetné studenty a poutníkům poskytovala zdarma noclehy. Výnosná živnost jí umožnila zakoupit další dům a kromě výroby lihovin provozovala i obchod a výčep s restaurací. Po celý život zůstala skromná, pracovitá a pokorná. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

  1. a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. .
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Petra na Poříčí
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  4. Anna Náprstková Fingerhutová . Archiv výtvarného umění – Abart . Dostupné online. 
  5. ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Z popelky úspěšnou podnikatelkou a mecenáškou. Osudové ženy: Anna Náprstková . Český rozhlas, 2019-06-01 . Dostupné online. 
  6. HORA, Petr. Toulky českou minulostí. Praha: Via Facti, 2007. 224 s. ISBN 978-80-239-6717-3. Kapitola Sága rodu Náprstků, s. 97–110. 
  7. Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv. Mikuláše na pražské Malé Straně
  8. Matriční záznam o narození a křtu Antonína Fingerhuta farnosti Buchlovice
  9. FUČÍKOVÁ, Renáta; TUČKOVÁ, Kateřina. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020. 168 s. ISBN 978-80-242-6888-0. Kapitola Anna Náprstková, s. 50–51. 
  10. Anna Náprstková – HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

Externí odkazy