Antonín František Bečvařovský
V dnešním světě se Antonín František Bečvařovský stal tématem relevantním a zajímavým pro široké publikum. V průběhu času Antonín František Bečvařovský vyvolal řadu diskusí, debat a úvah v různých oblastech, což dokazuje jeho důležitost a dopad na společnost. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Antonín František Bečvařovský vzbudil zájem mnoha lidí a vytvořil různé názory, které obohacují dialog na toto téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Antonín František Bečvařovský, analyzujeme jeho dopad a relevanci dnes, stejně jako různé pohledy, které na tuto záležitost existují.
| Antonín František Bečvařovský | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 9. dubna 1754 Mladá Boleslav  České království |
| Úmrtí | 15. května 1823 (ve věku 69 let) Berlín .svg){kind=small} Pruské království |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, klavírista, pedagog a varhaník |
| Nástroje | varhany |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín František Bečvařovský, psán také Antonín Felix Beczwarzowsky, Betschwarzovsky aj. (9. dubna 1754 Mladá Boleslav – 15. května 1823 Berlín), byl český hudební skladatel.
Život
Studoval na piaristickém gymnáziu v Kosmonosích. V hudbě byl žákem Jana Křtitele Kuchaře. Nejprve byl varhaníkem v kostele sv. Jakuba v Praze. V roce 1779 odešel do Německa a stal se varhaníkem katedrály v Braunschweigu. Kolem roku 1787 získal místo kapelníka na dvoře vévody Ferdinanda von Braunschweig-Wolfenbüttel. Později působil v Bamberku a od roku 1800 již trvale v Berlíně, kde také 15. května 1823 zemřel.
Dílo
Jeho rozsáhlá tvorba stojí na pomezí klasicismu a romantismu. Přestože většinu svého života prožil v německém prostředí, zůstaly, zejména v jeho klavírních koncertech, patrné znaky české melodiky.
Komponoval zejména pro klavír, varhany a komorní soubory s klavírem (četná tria). Oblíbené byly zejména jeho písně na texty Goetha, Friedricha Schillera, Christiana Körnera a klavírní koncerty. Písně pro svou emocionální působivost a koncerty pro svou virtuozitu, která umožňovala sólistům předvést svou techniku. Jeho skladby byly vydávány předními evropskými hudebními vydavatelstvími.
Byl vynikající hudební pedagog. Dodnes je živá jeho instruktivní literatura (prstová cvičení, etudy, sonatiny).
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mladá Boleslav
Literatura
- Eintrag in Constantin von Wurzbach: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Bd. 1, Wien 1856, S. 218
- Carl Ferdinand Pohl: Beczwarzowsky, Anton Felix. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, S. 241
- Becvarovsky Anton Felix. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 63.
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 373.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Bečvářovský v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín František Bečvařovský
- Antonín František Bečvařovský v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Středočeská vědecká knihovna v Kladně Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Ottův slovník naučný[nedostupný zdroj]
