Antonio Di Natale

Antonio Di Natale
Antonio Di Natale
Osobní informace
Datum narození	13. října 1977 (46 let)
Místo narození	Neapol, Itálie
Výška	170 cm
Hmotnost	73 kg
Přezdívka	Toto
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1996–2016) Fotbalový trenér (2018–2022)
Mládežnické kluby
1994–1977 Empoli
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1996–1997 1997–1998 1998 1998–1999 1999–2004 2004–2016 Empoli → Iperzola → Varese → Viareggio Empoli Udinese 00100(0) 03300(6) 00400(0) 0250(12) 1580(49) 3850(191)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2002–2012 Itálie 0420(11)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 2018–2019 2019–2020 2021–2022 Spezia (tech. ředitel) Spezia (mládež) Carrarese
Úspěchy
Mistrovství Evropy 2012 Itálie
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 6. 8. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio Di Natale (13. říjen 1977, Neapol, Itálie) je italský fotbalový trenér a bývalý fotbalový fotbalový útočník.

Dvanáct let hrál za Udinese, kde si vybudoval pozici klubové legendy. Odmítl dokonce přestoupit do věhlasnějších klubů (Juventus, Milán). Je šestým nejlepším střelcem v italské ligy s 209 góly. Dvakrát za sebou v lize vyhrál tabulku střelců (2009/10, 2010/11) a v roce 2010 byl vyhlášen nejlepším italským fotbalistou.

Klubová kariéra

Od roku 1994 byl v Empoli, kde hrál za mládež. První zápas mezi dospělými odehrál v roce 1996 ve druhé lize. V letech 1997 až 1999 působil na hostování v klubech Iperzola, Varese a Viareggio. Od sezony 1999/00 již hrál opět v Empoli. První tři roky hrál ve druhé lize, ale sezonu 2002/03 již hrál s klubem nejvyšší ligu. Celkem zde odehrál za pět sezon 178 utkání a vstřelil 55 branek.

Když s Empoli v sezoně 2003/04 sestoupil, on odešel hrát do Udinese. V klubu odehrává první zápasy v evropských pohárech (Pohár UEFA 2004/05) a také v lize mistrů (Liga mistrů UEFA 2005/06). V sezoně 2009/10 vstřelil stou branku v nejvyšší lize a získal prvenství v tabulce střelců, když vstřelil 29 branek. V následující sezoně zopakoval prvenství mezi střelci, tentokrát vstřelil 28 branek. V sezoně 2014/15 již měl na kontě 200 branek ve své kariéře. V posledním utkání ve své kariéře v sezoně 2015/16 vstřelil branku. Celkem za Udinese odehrál 446 utkání a vstřelil 227 branek. V klubu drží 4 rekordy. Je fotbalista s nejvyšším počtem utkání v nejvyšší lize (385) i vstřelených branek (191). Také odehrál nejvíce utkání v klubové soutěži UEFA (37) i vstřelených branek (17).

Hráčská statistiky

Reprezentační kariéra

V A-mužstvu Itálie debutoval 20. listopadu 2002 v přátelském utkání proti Turecku (remíza 1:1). První gól vstřelil v přátelském zápase s Českou republikou 18. února 2004 v Palermu, přispěl k remíze 2:2.

Euro 2008

Zúčastnil se Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 v Rakousku a Švýcarsku, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále se Španělskem až v penaltovém rozstřelu (po prodloužení byl stav 0:0, na penalty 2:4). Di Natale svůj pokus neproměnil.

Mistrovství světa 2010

Itálie hrála na Mistrovství světa první utkání v základní skupině F proti jihoamerickému mužstvu Paraguaye, které skončilo remízou 1:1. Di Natale nastoupil na hřiště v 72. minutě. I druhý zápas squadry azzury skončil remízou 1:1, tentokrát proti nováčkovi světového šampionátu Novému Zélandu. Di Natale odehrál celý druhý poločas. V rozhodujícím duelu o postup do osmifinále 24. června 2010 proti Slovensku sice vstřelil jednu branku, ale na bodový zisk to nestačilo, Itálie prohrála 2:3 a skončila na posledním čtvrtém místě základní skupiny F.

Euro 2012

Di Natale se zúčastnil Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 konaného v Polsku a na Ukrajině a nastoupil hned v prvním utkání základní skupiny C 10. června 2012 a zároveň šlágru skupiny proti favoritovi celého šampionátu Španělsku (remíza 1:1). V 57. minutě střídal na hřišti Maria Balotelliho a o tři minuty později skóroval.

Ve druhém utkání proti Chorvatsku rovněž střídal Balotelliho, tentokrát v 70. minutě, Chorvaté v 72. minutě vyrovnali na konečných 1:1. V utkání proti Irsku (výhra Itálie 2:0) poprvé nastoupil v základní sestavě a hrál do 74. minuty, poté jej střídal Balotelli. Po závěrečném hvizdu běželi hráči zjišťovat výsledek druhého utkání Španělsko-Chorvatsko (Itálie neměla ještě jistý postup ze základní skupiny a její postup závisel na výsledku tohoto druhého utkání).

Ve čtvrtfinále se střetla Itálie s Anglií a přestože měla většinu zápasu převahu, nedokázali se její hráči střelecky prosadit a utkání dospělo po prodloužení a výsledku 0:0 do penaltového rozstřelu. V tomto utkání Antonio nenastoupil, Itálie nakonec penaltový rozstřel zvládla poměrem 4:2 a postoupila do semifinále Mistrovství Evropy. V semifinále turnaje s Německem opět střídal v 70. minutě Balotelliho, který svými dvěma góly zajistil vítězství 2:1 a postup Itálie do finále. Ve finále Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehrál proti Španělsku pouze druhý poločas, střelecky se ale neprosadil a jeho tým prohrál 0:4. Získal však stříbrnou medaili.

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	ME 2008	1 zápas ve skupině	9. 6.	Nizozemí	64	0	0:3
		Čtvrtfinále	22. 6.	Španělsko	45	0	0:0 (2:4 na pen.)
	MS 2010	1 zápas ve skupině	14. 6.	Paraguay	18	0	1:1
		2 zápas ve skupině	20. 6.	Nový Zéland	45	0	1:1
		3 zápas ve skupině	24. 6.	Slovensko	90	1	2:3
	ME 2012	1 zápas ve skupině	10. 6.	Španělsko	33	1	1:1
		2 zápas ve skupině	14. 6.	Chorvatsko	21	0	1:1
		3 zápas ve skupině	18. 6.	Irsko	75	0	2:0
		Semifinále	28. 6.	Německo	20	0	2:1
		Finále	1. 7.	Španělsko	45	0	0:4

Trenérská kariéra

Po ukončení fotbalové kariéry se začal věnovat trenéřině. Nejprve začal u mládeže ve Spezii v roce 2018. V roce 2020 získal cenu pro nejlepšího trenéra v mládežnickém sektoru. Poté získal trenérskou licenci pro kluby třetí ligy. V dubnu 2021 nahradil u Carrarese odstupujícího Baldiniho. Dokončil sezonu a také dovedl klub na 10. místo v sezoně 2021/22.

Statistika

Úspěchy

Reprezentace

• 1× na MS (2010)
• 2× na ME (2008, 2012 - stříbro)

Individuální

• 2x nejlepší střelec italské ligy (2009/10 - 29 branek, 2010/11 - 28 branek)
• All Stars Team italské ligy (2011, 2012, 2013)
• Nejlepší hráč italské ligy (2010)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Di Natale na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonio Di Natale na Wikimedia Commons
• Profil hráče na transfermarkt.de (německy)
• Profil trenéra na transfermarkt.de (německy)
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Životopis hráče na eurofotbal.cz (česky)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Mistrovství Evropy 2008 – Itálie
Hráči	1 Gianluigi Buffon, 2 Christian Panucci, 3 Fabio Grosso, 4 Giorgio Chiellini, 5 Alessandro Gamberini, 6 Andrea Barzagli, 7 Alessandro Del Piero, 8 Gennaro Gattuso, 9 Luca Toni, 10 Daniele De Rossi, 11 Antonio Di Natale, 12 Marco Borriello, 13 Massimo Ambrosini, 14 Marco Amelia, 15 Fabio Quagliarella, 16 Mauro Camoranesi, 17 Morgan De Sanctis, 18 Antonio Cassano, 19 Gianluca Zambrotta, 20 Simone Perrotta, 21 Andrea Pirlo, 22 Alberto Aquilani, 23 Marco Materazzi
Trenér	Roberto Donadoni

Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
Španělsko	Iker Casillas • Pepe Reina • Raúl Albiol • Gerard Piqué • Javi Martínez • Juanfran • Andrés Iniesta • Pedro Rodríguez Ledesma • Xavi • Fernando Torres • Cesc Fàbregas • Álvaro Negredo • Víctor Valdés • Juan Manuel Mata • Xabi Alonso • Sergio Ramos • Sergio Busquets • Álvaro Arbeloa • Jordi Alba • Fernando Llorente • Santi Cazorla • David Silva • Jesús Navas Trenér: Vicente del Bosque
Itálie	Gianluigi Buffon • Morgan De Sanctis • Christian Maggio • Giorgio Chiellini • Angelo Ogbonna • Thiago Motta • Federico Balzaretti • Ignazio Abate • Claudio Marchisio • Mario Balotelli • Antonio Cassano • Antonio Di Natale • Salvatore Sirigu • Emanuele Giaccherini • Andrea Barzagli • Daniele De Rossi • Fabio Borini • Riccardo Montolivo • Leonardo Bonucci • Sebastian Giovinco • Andrea Pirlo • Alessandro Diamanti • Antonio Nocerino Trenér: Cesare Prandelli
Portugalsko	Eduardo Carvalho • Beto • Bruno Alves • Pepe • Miguel Veloso • Fábio Coentrão • Custódio Castro • Cristiano Ronaldo • João Moutinho • Hugo Almeida • Ricardo Quaresma • Nelson Oliveira • Rui Patrício • Ricardo Costa • Rolando • Rúben Micael • Raul Meireles • Nani • Silvestre Varela • Miguel Lopes • Hugo Viana • João Pereira • Hélder Postiga Trenér: Paulo Bento
Německo	Manuel Neuer • Tim Wiese • Ron-Robert Zieler • İlkay Gündoğan • Marcel Schmelzer • Benedikt Höwedes • Mats Hummels • Sami Khedira • Bastian Schweinsteiger • Mesut Özil • André Schürrle • Lukas Podolski • Miroslav Klose • Thomas Müller • Holger Badstuber • Lars Bender • Philipp Lahm • Per Mertesacker • Toni Kroos • Mario Götze • Jérôme Boateng • Marco Reus • Mario Gómez Trenér: Joachim Löw