Riccardo Montolivo

Riccardo Montolivo
Riccardo Montolivo (2012)
Osobní informace
Datum narození	18. ledna 1985 (39 let)
Místo narození	Caravaggio, Itálie
Výška	181 cm
Hmotnost	65 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový záložník
Mládežnické kluby*
1993–2003 Atalanta
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2003–2005 2005–2012 2012–2019 Atalanta Fiorentina Milán 07300(7) 2190(17) 12900(8)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2003 2004 2004–2007 2008 2007–2017 Itálie U18 Itálie U19 Itálie U21 Itálie U23 Itálie 0200(0) 0400(1) 2000(3) 0500(1) 6600(2)
Úspěchy
Mistrovství Evropy 2012 Itálie Konfederační pohár FIFA 2013 Itálie
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Riccardo Montolivo (18. leden 1985, Caravaggio, Itálie) byl italský fotbalový záložník naposled hrající za Milán . Byl i reprezentantem Itálie.

Kariéra

Atalanta

Ve věku 8 let si jej všimla Atalanta, která ho zařadila do svého mládežnického týmu. Svůj první zápas za dospělé odehrál 11. září 2003 ve věku 18 let proti Piacenze (0:0). Svůj první branku vstřelil 7. prosince 2003 v domácím zápase proti Bari (2:0). Ve své první sezoně tak odehrál celkem 42 utkání a díky jeho 4 brankám slavil s klubem postup.

V následující sezoně hrál již v nejvyšší lize a první utkání odehrál 12. září 2004. První branku vstřelil 29. října 2004 v domácím zápase proti Cagliari (2:2). Celkem v sezoně odehrál 38 utkání a vstřelil 3 branky. Jenže s klubem obsadil poslední sestupovou příčku.

Fiorentina

V srpnu 2005 byl prodán do Fiorentiny jako spoluvlastnictví. Po první sezoně, kde vstřelil jednu branku z celkem 24 utkání. Byl vykoupen zcela z Atalanty.

V následující sezóně byl již členem týmu v základní sestavě. I když fialky obdrželi 15 trestných bodů za korupci, obsadili místo v poháru UEFA. V sezoně 2007/08 s klubem obsadil 4. místo a zajistil si účast v LM. V poháru UEFA pomohl dokráčet do semifinále, kde oba zápasy skončili 0:0. Penalty skončily pro fialky prohrou s Rangers.

Sezona 2008/09 byla premiérová v LM. Předkolo se Slavií sice nehrál, ale po postupu do základní skupiny odehrál všech šest zápasů, ve které skončil na 3. místě a tak byli připuštěni do Poháru UEFA, kde byli okamžitě vyřazeni Ajaxem. V lize se vstřelil 4 branky a pomohl tak opět 4. místu z pozvánkou do LM.

Sezónu 2009/10 zahájil opět předkolem LM, kde pomohl vyřadit Sporting. První branku v Lize mistrů vstřelil 4. listopadu 2009 proti Debrecinu (5:2). Fialky postoupili ze skupiny, jenže hned byli vyřazeny Bayernem v osmifinále. V lize se lednu 2010, po odchodu kapitána Dainelliho se stal kapitánem týmu. S týmem skončil v lize na 11. místě.

Sezóna 2010/11 začala malým problémem s kotníkem, který utrpěl na MS 2010. Nehrál celkem měsíc a půl, ale pomohl klubu obsadit 9. místo v lize. Na začátku sezóny 2011/12 definitivně sdělil vedení fialek, že nechce prodloužit smlouvu, která vyprší v roce 2012. Důvodem tohoto rozhodnutí byla touha hrát v týmu větším klubu. Trenér mu odebral kapitánskou pásku, ale své místo v sestavě měl. Poslední sezona v klubu skončila špatně, protože v lize se umístil na 13. místě, což byl nejhorší umístění za jeho sedm let v klubu. Za fialky nastoupil celkem do 261 utkání a vstřelil 19 branek.

Milán

Dne 17. května 2012 oznámil odchod k Rossoneri, kde podepsal čtyřletou smlouvu. První utkání odehrál 26. srpna proti UC Sampdoria|Sampdorii (0:1). První branku vstřelil 30. října během remízového zápasu 2:2 proti Palermu. Za měsíc nastoupil proti Juventusu (1:0) kapitánskou páskou. V první sezoně vstřelil 4 branky v lize a pomohl k 3. místu. V LM nastoupil do 6 utkání, ale v osmifinále jej vyřadila Barcelona.

Na začátku sezóny 2013/14, po rozloučení Ambrosiniho, se stal novým kapitánem. V LM​​ prošel předkolem i základní skupinou, jenže v osmifinále byl vyřazen Atléticem. V lize skončil na 8. místě a následující sezoně dokonce až na 10. místě, ve které odehrál jen deset utkání. Sezona 2015/16 skončila 7. místem s 2016/17 opět odehrál kvůli zranění jen devět utkání.

Od léta 2017 ho ve funkci kapitána nahradila nová posila Leonardo Bonucci. V sezoně hrál velice málo a nastoupil celkem do 26 utkání. V Evropská liga UEFA 2017/2018|EL odehrál pět utkání i s předkolem a vstřelil dvě branky. V osmifinále jej vyřadil Arsenal. Trenér Gennaro Gattuso s ním již na následující sezonu nepočítal a tak do žádného utkání v sezoně 2018/19 nenastoupil. Na konci sezony po skončení smlouvy, ukončil fotbalovou kariéru ve věku 34 let. Za Rossoneri nastoupil do celkem 158 utkání a vstřelil 10 branek.

Přestupy

• z Atalanta BC do ACF Fiorentina za 5 500 000 Euro
• z ACF Fiorentina do AC Milan zadarmo

Statistiky

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
2003/04	Atalanta	Serie B	41	4	IP	1	0	-	0	0	42	4
2004/05		Serie A	32	3	IP	6	0	-	0	0	38	3
Celkem za Atalantu			73	7	-	7	0	-	0	0	79	7
2005/06	Fiorentina	Serie A	20	1	IP	4	0	-	0	0	24	1
2006/07		Serie A	36	2	IP	0	0	-	0	0	36	2
2007/08		Serie A	34	2	IP	2	0	PU	11	1	47	3
2008/09		Serie A	34	4	IP	0	0	LM+PU	6+2	0	42	4
2009/10		Serie A	36	2	IP	4	0	LM	10	1	50	3
2010/11		Serie A	29	2	IP	0	0	-	0	0	29	2
2011/12		Serie A	30	4	IP	3	0	-	0	0	33	4
Celkem za Fiorentinu			219	17	-	13	0	-	29	2	261	19
2012/13	Milán	Serie A	32	4	IP	1	0	LM	6	0	39	4
2013/14		Serie A	29	3	IP	1	0	LM	7	0	37	3
2014/15		Serie A	10	0	IP	2	0	-	0	0	12	0
2015/16		Serie A	31	0	IP	4	0	-	0	0	35	0
2016/17		Serie A	9	0	IP+IS	0+0	0	-	0	0	9	0
2017/18		Serie A	18	1	IP	3	0	EL	5	2	26	3
2018/19		Serie A	0	0	IP+IS	2+0	0+0	EL	0	0	0	0
Celkem za Milán			129	8	-	11	0	-	18	2	158	10
Celkově			421	32	-	31	0	-	47	4	499	36

Reprezentace

První utkání za reprezentaci odehrál 17. října 2007 proti Jižní Africe (2:0). Další zápas si připsal až po OH 2008, kde odehrál všechna čtyři utkání.

Zúčastnil se MS 2010, kde odehrál všechna tři utkání ve skupině, jenže dál do vyřazovacích bojů se nedostal. Další, ale lepší turnaj odehrál na ME 2012, kde pomohl ke stříbrným medailím. Ve čtvrtfinále odehrál celý zápas proti Anglii, ve které se muselo rozhodnout až na penalty. Riccardo svou penaltu neproměnil, ale i tak postoupili po výsledku 4:2 do semifinále. V semifinále přihrál Balotellimu na druhý gól a porazili tak Německo 2:1. Ve finále proti Španělsku se se svými spoluhráči neprosadil a prohráli 0:4.

Patřil mezi základní členy, jenže kvůli zraněním v roce 2014 zmeškal MS 2014 a poté i ME 2016. Poslední zápas odehrál 5. září 2017 proti Izraeli (1:0). Stihl tak odehrát 66 utkání ve kterých dal dvě branky.

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	OH 2008	1 zápas ve skupině	7. 8.	Honduras	90	0	3:0
		2 zápas ve skupině	10. 8.	Jižní Korea	90	1	3:0
		3 zápas ve skupině	13. 8.	Kamerun	90	0	0:0
		Čtvrtfinále	16. 8.	Belgie	90	0	2:3
	MS 2010	1 zápas ve skupině	14. 6.	Paraguay	90	0	1:1
		2 zápas ve skupině	20. 6.	Nový Zéland	90	0	1:1
		3 zápas ve skupině	24. 6.	Slovensko	56	0	2:3
	ME 2012	2 zápas ve skupině	14. 6.	Chorvatsko	27	0	1:1
		Čtvrtfinále	24. 6.	Anglie	120	0	0:0 (4:2 na pen.)
		Semifinále	28. 6.	Německo	64	0	2:1
		Finále	1. 7.	Španělsko	56	0	0:4

Reprezentační branky

Branky za A-tým Itálii

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre	Výsledek	Soutěž
010	10. 8. 2011	Stadio San Nicola, Bari, Itálie	Španělsko	1:0	2:1	Přátelské utkání
02	16. 10. 2012	San Siro, Milán, Itálie	Dánsko	3:1	3:1	Kvalifikace na MS 2014

Úspěchy

Klubové

• vítěz italského superpoháru (1x)
  

Milán: 2016

Reprezentační

• 1× účast na MS (2010)
• 1× účast na ME (2012 - stříbro)
• 2× účast na ME 21 (2006, 2007)
• 1× účast na OH (2008)
• 2× účast na konfederačním poháru (2009, 2013 - bronz)

Individuální

• 1× nejlepší mladý hráč Serie A 2006/07

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Riccardo Montolivo na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Riccardo Montolivo na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (německy)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)

Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2012
Španělsko	Iker Casillas • Pepe Reina • Raúl Albiol • Gerard Piqué • Javi Martínez • Juanfran • Andrés Iniesta • Pedro Rodríguez Ledesma • Xavi • Fernando Torres • Cesc Fàbregas • Álvaro Negredo • Víctor Valdés • Juan Manuel Mata • Xabi Alonso • Sergio Ramos • Sergio Busquets • Álvaro Arbeloa • Jordi Alba • Fernando Llorente • Santi Cazorla • David Silva • Jesús Navas Trenér: Vicente del Bosque
Itálie	Gianluigi Buffon • Morgan De Sanctis • Christian Maggio • Giorgio Chiellini • Angelo Ogbonna • Thiago Motta • Federico Balzaretti • Ignazio Abate • Claudio Marchisio • Mario Balotelli • Antonio Cassano • Antonio Di Natale • Salvatore Sirigu • Emanuele Giaccherini • Andrea Barzagli • Daniele De Rossi • Fabio Borini • Riccardo Montolivo • Leonardo Bonucci • Sebastian Giovinco • Andrea Pirlo • Alessandro Diamanti • Antonio Nocerino Trenér: Cesare Prandelli
Portugalsko	Eduardo Carvalho • Beto • Bruno Alves • Pepe • Miguel Veloso • Fábio Coentrão • Custódio Castro • Cristiano Ronaldo • João Moutinho • Hugo Almeida • Ricardo Quaresma • Nelson Oliveira • Rui Patrício • Ricardo Costa • Rolando • Rúben Micael • Raul Meireles • Nani • Silvestre Varela • Miguel Lopes • Hugo Viana • João Pereira • Hélder Postiga Trenér: Paulo Bento
Německo	Manuel Neuer • Tim Wiese • Ron-Robert Zieler • İlkay Gündoğan • Marcel Schmelzer • Benedikt Höwedes • Mats Hummels • Sami Khedira • Bastian Schweinsteiger • Mesut Özil • André Schürrle • Lukas Podolski • Miroslav Klose • Thomas Müller • Holger Badstuber • Lars Bender • Philipp Lahm • Per Mertesacker • Toni Kroos • Mario Götze • Jérôme Boateng • Marco Reus • Mario Gómez Trenér: Joachim Löw

Italská fotbalová reprezentace na Konfederačním poháru 2013
1 Gianluigi Buffon (C) • 2 Christian Maggio • 3 Giorgio Chiellini • 4 Davide Astori • 5 Mattia De Sciglio • 6 Antonio Candreva • 7 Alberto Aquilani • 8 Claudio Marchisio • 9 Mario Balotelli • 10 Sebastian Giovinco • 11 Alberto Gilardino • 12 Salvatore Sirigu • 13 Federico Marchetti • 14 Stephan El Shaarawy • 15 Andrea Barzagli • 16 Daniele De Rossi • 17 Alessio Cerci • 18 Riccardo Montolivo • 19 Leonardo Bonucci • 20 Ignazio Abate • 21 Andrea Pirlo • 22 Emanuele Giaccherini • 23 Alessandro Diamanti • Trenér Cesare Prandelli