V tomto článku se budeme tématu Archeologický výzkum věnovat ze široké a multidisciplinární perspektivy. Archeologický výzkum je dnes velmi aktuální téma, které upoutalo pozornost odborníků i široké veřejnosti. V průběhu historie hrál Archeologický výzkum zásadní roli v různých aspektech společnosti, kultury a každodenního života. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé přístupy, debaty a perspektivy, které se točí kolem Archeologický výzkum, s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.
Archeologický výzkum je ucelený soubor specializovaných vědeckých činností, které zajišťují poznání, získání, uchování a dokumentaci archeologických nálezů jakožto dokladů o činnosti člověka v historii a to včetně interpretace jejich kulturní a památkové hodnoty.
Podle podnětu se archeologický výzkum rozlišuje na badatelský a záchranný:
Podle způsobu provedení lze rozlišit:
Od konce 20. století jsou v Evropě preferovány nedestruktivní postupy, které umožňují uchování archeologických památek pro další generace. K upřednostňování nedestruktivních metod se evropské státy zavázaly podpisem Maltské konvence. Důvodem je především fakt, že sebelepší provedení dokumentace při destruktivním archeologickém výzkumu nenahradí původní archeologickou situaci dokonale a vždy část informací nenávratně zaniká. Destruktivní archeologické výzkumy by proto měly být prováděny jen v nezbytné míře, obvykle v případech, kdy jsou archeologické památky ohroženy lidskou aktivitou (typicky stavební činností).
Mezi etapy archeologického výzkumu patří: