V tomto článku se ponoříme do Arijský boj, tématu, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Arijský boj je pojem, který nabyl na významu v různých oblastech, od vědy po populární kulturu, a jeho vliv se v poslední době výrazně rozšířil. V tomto smyslu prozkoumáme různé aspekty a dimenze Arijský boj, analyzujeme jeho dopad na každodenní život, jeho význam v akademické oblasti a také jeho přítomnost v technologii a zábavě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit Arijský boj a nabídnout komplexní pohled na tento fenomén, který upoutal pozornost mnoha jednotlivců a skupin v současné společnosti.
Arijský boj | |
---|---|
Datum založení | 18. května 1940 |
Datum zániku | 18. května 1945 |
Jazyk | čeština |
Periodicita | každý 7. den |
Země původu | Protektorát Čechy a Morava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arijský boj byl český antisemitský týdeník, vycházející každou sobotu od 18. května 1940 do 15. dubna 1945, kdy zanikl.
Arijský boj navazoval na nacionalistický a antisemitský časopis Štít národa, který vydával v letech 1919 až 1928 jednatel Slovanské strany protižidovské, bývalý básník a operní zpěvák Karel Babka-Kasanda. Ten se koncem 30. let seznámil s bývalým legionářem Janem Vladimírem Břetenářem. Společně v roce 1938 vydávání časopisu obnovili, tentokrát jako ústředního listu nikdy neregistrované Protižidovské ligy. Časopis vycházel do roku 1940, kdy se Babka a Břetenář rozhádali a šéfredaktor Babka opustil redakci i s názvem titulu, na který měl právo jako jeho zakladatel.
Břetenář posléze oznámil založení časopisu Český úderník, což nacisté neschválili, a tak byl přijat neproblémový název Arijský boj. Tento začal vycházel v květnu 1940 a prezentoval se také jako ústřední list Protižidovské ligy. Břetenář byl v prosinci 1940 zatčen gestapem pro vyděračství a až do konce války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau.
Vydavatelkou byla od té doby Břetenářova dcera Olga, která se v roce 1941 vdala za odpovědného redaktora časopisu Bohumila Laina. Šéfredaktorem pak byl od roku 1941 novinář a agent gestapa Rudolf Novák, který s časopisem od začátku spolupracoval a byl jeho stěžejním autorem. Mezi další autory textů patřili novinář František Lelek či Emilián Peřina, do prvních čísel přispívali i manželé Zdena a Svatopluk Innemannovi.
Časopis mj. přetiskoval články z německého Der Stürmeru, dával prostor udavačům a publikoval i původní antisemitské texty a útoky na konkrétní osoby (mj. Františka Plamínková, Oldřich Nový, E. F. Burian, Karel Čapek či Edvard Beneš). Časopis byl zpočátku vydáván v nákladu 8500 výtisků, jeho náklad postupně narostl až na 21 300 výtisků.
Břetenář byl v roce 1947 odsouzen k dvaceti letům vězení, později mu byl trest snížen a v roce 1955 byl propuštěn. Lain s manželkou byli vyšetřování, odsouzeni však nebyli. Novák byl odsouzen k trestu smrti a popraven.