Asta Nielsenová

Otázka Asta Nielsenová je dnes velmi aktuálním tématem. Stále více lidí má zájem dozvědět se více o Asta Nielsenová a o tom, jak ovlivňuje jejich každodenní život. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co souvisí s Asta Nielsenová, od jeho vzniku až po jeho dopad na dnešní společnost. Budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků v oblasti Asta Nielsenová s cílem poskytnout ucelenou a objektivní vizi na toto téma. Kromě toho budeme také zkoumat nejnovější trendy a novinky související s Asta Nielsenová, aby měl čtenář přehled o nejaktuálnějších informacích. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Asta Nielsenová!

Asta Nielsenová
Narození11. září 1881
Gammel Kongevej
Úmrtí25. května 1972 (ve věku 90 let)
Frederiksberg
ChoťGregori Chmara (1923–1930)
Urban Gad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asta Sofie Amalie Nielsenová (11. září 1881 Kodaň – 25. května 1972 tamtéž) byla dánská herečka němého filmu. Byla erotickým symbolem a nejlépe placenou hvězdou své doby, natočila přes sedmdesát filmů.

Herecká kariéra

Narodila se v chudé rodině na kodaňském předměstí Vesterbro, vystudovala herectví a od roku 1902 hrála v divadle Dagmarteatret. Pro film ji objevil v roce 1910 režisér Urban Gad, který byl také jejím prvním manželem. Díky rolím v Gadových temných psychologických dramatech se Nielsenová stala světoznámou hvězdou, prototypem provokativní ženy-vampa, jejíž umění bylo srovnáváno s Eleonorou Duseovou, Guillaume Apollinaire o ní řekl: „Je vším. Vizí pijáka i snem osamělce.“ Byla průkopnicí filmového herectví, které se od divadelního lišilo uměřenějšími gesty a důrazem na mimiku, působivost jejího projevu umocňovala chlapecky štíhlá postava, bledá tvář a velké oči. Jejím častým hereckým partnerem byl Valdemar Psilander. Před první světovou válkou se Nielsenová s Gadem usadila v Německu, kde byla známá prostě jako Die Asta. O její herecké tvárnosti svědčí role Hamleta, kterou hrála ve filmovém zpracování Svenda Gadeho roku 1921. Po nástupu nacistů k moci se vrátila do Dánska, kde se živila jako výtvarnice a spisovatelka, vydala úspěšnou autobiografii Mlčící múza.

Filmy

Uvedené v češtině:

  • 1910 Od stupně k stupni
  • 1911 Lásky tanečnice
  • 1911 Plamenné sny
  • 1912 Děvče bez vlasti
  • 1913 Hříchy otců
  • 1914 Andílek
  • 1920 Rej
  • 1921 Hamlet
  • 1922 Slečna Julie
  • 1923 Král Nazaretský
  • 1925 Ulička, kde není radosti
  • 1927 Tragédie nevěstky

Reference

  1. ↑ Kalendárium, Česká televize. www.ceskatelevize.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-15. 
  2. ↑ Encyklopedie Leporelo. leporelo.info . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-02. 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot