Aveyron

V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Aveyron, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Se svými mnoha aspekty a relevanci v dnešní době se Aveyron ukázalo jako téma hodné analýzy v různých oblastech. V tomto článku budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a jeho roli v populární kultuře. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Aveyron s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi tohoto tématu, které nás tolik zajímá. Připravte se vstoupit do světa objevování a učení o Aveyron!

Aveyron
Aveyron – znak
znak
Aveyron – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoRodez
Souřadnice
Rozloha8 735 km²
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel271 200 (2007)
Hustota zalidnění31 obyv./km²
Správa regionu
StátFrancieFrancie Francie
RegionLanguedoc-Roussillon Midi-Pyrénées
PrefekturaRodez
PodprefekturyMillau, Villefranche-de-Rouergue
Druh celkuDepartement
Podřízené celkyArrondissementy (3)
Kantony (23)
Obce (285)
Vznik1790
Prezident generální radyArnaud Viala
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2FR-12
Oficiální webaveyron.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aveyron je francouzský departement ležící v regionu Okcitánie. Nazývá se podle řeky Aveyron. Hlavní město je Rodez.

Geografie

Château de Calmont d'Olt

Historie

Aveyron je jedním z 83 departementů vytvořených během Francouzské revoluce 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789.

Jazyk

Původním jazykem obyvatelů Aveyronu je okcitánština.

Nejvýznamnější města

Související články

Seznam obcí v departementu Aveyron

Externí odkazy

Reference

  1. Aimé Vayssier. Dictionnaire patois de l’Aveyron (A-Greda), (Gredo-Z). Documents per l’estudi de la lenga occitana (ISSN 2117-9271) n°35 et 35. París: Institut d'estudis occitans. s. d.
  2. Joseph Pierre Durand de Gros. Études de philologie et linguistique aveyronnaises. Documents per l’estudi de la lenga occitana (ISSN 2117-9271) n°45. París: Institut d'estudis occitans. s. d.