V dnešním světě je Barbara Bartosová-Höppnerová tématem neustálých diskusí a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po svůj význam v populární kultuře, Barbara Bartosová-Höppnerová dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií, pohlaví a profesí. V průběhu historie byl Barbara Bartosová-Höppnerová předmětem studia, analýzy a diskuse, což vedlo k lepšímu pochopení jeho důsledků a dopadů v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme důležitost Barbara Bartosová-Höppnerová a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako jeho vliv na moderní svět.
Barbara Bartosová-Höppnerová | |
---|---|
Narození | 4. listopadu 1923 Eckersdorf |
Úmrtí | 7. července 2006 (ve věku 82 let) Nottensdorf |
Povolání | spisovatelka a autorka dětské literatury |
Stát | Německo |
Významná díla | Pozor - laviny!, Zátoka černých člunů, Královská dcera z Erinu |
Ocenění | Cena Friedricha Gerstäckera (1978) Großer Preis der Deutschen Akademie für Kinder- und Jugendliteratur e.V. Volkach (1982) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1999) cena Echo Klassik — Klasika pro děti (2000) |
oficiální stránka | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbara Bartos(ová)-Höppner(ová) (4. listopadu 1923, Eckersdorf, okres Bunzlau, Slezsko – 7. července 2006, Nottensdorf, Dolní Sasko) byla německá spisovatelka převážně knih pro děti a mládež.
Narodila se roku 1923 jako Barbara Höppnerová v tehdy německém Slezsku v okrese Bunzlau ve vesnici Eckennsdorf (dnes Bożejowice, okres Bolesławiec v polském Dolnoslezském vojvodství). Po absolvování školy v Löwenbergu (dnes Lwówek Śląski v Polsku) pracovala v hotelu svých rodičů v Reichenbachu poblíž města Görlitz a po smrti svého otce hotel řídila. Během druhé světové války však rodinný podnik přišel na mizinu, a tak se s matkou přestěhovala do Tostedtu u Hamburku. Zde se seznámila se svým manželem, obchodníkem Christophem Bartosem, se kterým se přestěhovala do Hamburku, kde se jí narodil syn Burgard, který se rovněž stal spisovatelem. Roku 1959 se přestěhovala s rodinou do Buxtehude a roku 1969 do Nottensdorfu, kde roku 2006 zemřela.
Svou literární činnost začala již v mladém věku, ale nikdy ji nenapadlo, že by své práce mohla zveřejnit. Proto svou první knihu Wir wollen Freundschaft schließen, Nina (Buďme přáteli, Nino) o přátelství německého vojáka a italské dívenky za druhé světové války vydala až roku 1956.
Za své knihy obdržela autorka celou řadu ocenění doma i v zahraničí. Roku 1970 se stala členkou Mezinárodního PEN klubu, roku 1976 patřila k zakládajícím členům Německé akademie literatury pro děti a mládež (Deutsche Akademie für Kinder- und Jugendliteratur) a roku 1979 byla zvolena do německého centra Mezinárodního PEN klubu.