V současné době je Bedřich ze Schwarzenbergu středem zájmu mnoha lidí. Jeho význam výrazně vzrostl v různých aspektech, což vyvolává debaty, výzkumy a různé názory na tuto záležitost. Toto téma je pro společnost obecně velmi zajímavé, protože určitým způsobem ovlivňuje každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Bedřich ze Schwarzenbergu, jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Podobně budeme analyzovat, jak dnes Bedřich ze Schwarzenbergu nabývá na důležitosti a jaké jsou důsledky jeho relevance v různých oblastech.
Jeho Eminence Bedřich kardinál Schwarzenberg | |
---|---|
27. pražský arcibiskup 15. primas český | |
Portrét v katedrále sv. Víta | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Sídlo | Praha |
Jmenování | 20. května 1850 |
Uveden do úřadu | 15. srpna 1850 |
Předchůdce | Alois Josef Schrenk |
Nástupce | František Schönborn |
Titulární kostel | Sant’Agostino in Campo Marzio |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1833 |
Biskupské svěcení | 28. června 1835 |
Kardinálská kreace | 1842 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 6. dubna 1809 |
Místo narození | Vídeň, Rakouské císařství |
Datum úmrtí | 27. března 1885 (ve věku 75 let) |
Místo úmrtí | Vídeň, Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze |
Rodiče | Josef II. ze Schwarzenbergu Pavlína z Arenbergu |
Příbuzní | bratři: Felix ze Schwarzenbergu a Jan Adolf II. Schwarzenberg; sestry: Marie Eleonora, Marie Pavlína, Ludvíka Eleonora, Marie Matylda, Karolína a Marie Anna Berta |
Povolání | Kardinál |
Řády a ocenění | Královský uherský řád sv. Štěpána |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg (někdy též v německé podobě Friedrich Johann Joseph Cölestin Fürst zu Schwarzenberg, 6. dubna 1809, Vídeň – 27. března 1885, Praha) byl římskokatolický kněz, od roku 1835 arcibiskup salcburský, od roku 1842 kardinál a od roku 1850 arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.
Studoval filozofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salcburku. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později, v roce 1835, se stal salcburským arcibiskupem. V Salcburku založil několik domovů pro děti a nemocnic.
Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly se stal arcibiskupem v Praze. Od roku 1850 byl též řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti a roku 1852 nechal vypracovat oběžníky na všechny vikáře, aby doporučili všem farám a školám odběr periodik společnosti.
Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 1871–1928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.
Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále. Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.
Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte. Žulový obelisk připomínající jeho návštěvu je i na vrcholu Boubína.
I přes své výjimečné společenské postavení musel být arcibiskup Bedřich Schwarzenberg, stejně jako běžný občan, v Praze policejně přihlášen. Jako bydliště byl uveden pražský arcibiskupský palác (Hradčanské náměstí 56).
Byl vyznamenán Královským uherským řádem svatého Štěpána.
Karel Havlíček Borovský jemu a Felixi Schwarzenbergovi věnoval „Píseň Čechů z roku 1850“: „Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle!“
Předchůdce: Augustin Johann Joseph Gruber |
Arcibiskup salcburský 1835–1850 |
Nástupce: Maximilian Joseph von Tarnóczy |
Předchůdce: Alois Josef Schrenk |
27. arcibiskup pražský 1850–1885 |
Nástupce: František Schönborn |