V dnešním světě se Benny Morris stalo tématem velkého významu a zájmu pro společnost jako celek. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, jeho vlivu na globální ekonomiku nebo jeho roli v historii lidstva, Benny Morris je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svých počátků až po dnešní vývoj Benny Morris znamenal před a po ve způsobu, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Benny Morris na různé aspekty života a prozkoumáme jeho důsledky a význam v moderní společnosti.
Benny Morris | |
---|---|
Benny Morris, 2007 | |
Narození | 8. prosince 1948 (75 let) Ejn ha-Choreš, Izrael |
Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Univerzita v Cambridgi |
Povolání | historik |
Zaměstnavatelé | Ben Gurionova univerzita v Negevu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benny Morris (hebrejsky: בני מוריס, narozen 3. prosince 1948, Ejn ha-Choreš, Izrael) je izraelský historik a profesor historie na Ben Gurionově univerzitě v Negevu v izraelské Beerševě.
Narodil se v kibucu Ein ha-Choreš, jako syn židovského imigranta ze Spojeného království. Jeho otec, Ja'akov Morris, byl diplomat, básník a spisovatel (mezi jeho knihy patří tituly: Pionýři ze západu: Dějiny kolonizace Izraele osadníky z anglicky mluvících zemí (1953) a Pánové pouště: 6000 let v Negevu (1961); druhá zmíněná má úvod psaný Davidem Ben Gurionem).
Doktorát získal na Cambridgeské univerzitě. Později pracoval jako korespondent deníku The Jerusalem Post, pro který psal o první libanonské válce. V tomto období odmítl nastoupit povinnou vojenskou službu na palestinských územích, za což byl v roce 1988 uvězněn. Od roku 1996 učí na Ben Gurionově univerzitě v Negevu. V roce 2005 byl hostující procesor na University of Maryland.
Bývá někdy řazen mezi stoupence postsionismu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benny Morris na anglické Wikipedii.